Veršovánky nad 18 let

Dělám pořádek v došlé poště.

Přesněji řečeno snažím se o to, protože mi to připadá podobně jako když tlačím do kopce

obrovský balvan a těsně pod vrcholem se mi podšmikne noha a balvan mě převalí a je zase dole.
Některé “dopisy” je mi líto po přečtení hodit rovnou do koše, tak je ukládám a pak, jako nyní, je vkládám do deníčku. Stává se, že v komentářích napíšete, že to znáte, protože vám to také přišlo emailem, a je to pochopitelné.
Mám takového dávného známého – bráchu mého kamaráda (který mimochodem zemřel krátce po vojně , asi v 21 letech na rakovinu varlat), který mě vydrvale a vydatně zásobuje, jak já tomu říkám, sranda e-maily. Je to seriózní, vzdělaný a slušný pán, který by mi nic vyloženě nemravného neposlal, takže si myslím, že si mohu některé jen trochu lechtivé věci dovolit zveřejnit. A kdo nechce, ať to nečte.
Do rubriky verše se to nehodí, to bychom asi pojem verš urazili a vtipy to také nejsou. Mám ještě rubriku Mládeži do 18 let nepřístupno, kterou chápu tak, že by ji neměli číst osoby, které tuto podmínku nesplňují. Mnohdy si ale říkám, jestli to není právě naopak a jestli to není podobně, jako s pověstným červeným hadrem a býkem.
Nejsem autorem a jelikož původce a zploditel těchto věcí, které kolují od adresáta k adresátu není znám, tak já mu říkám LUT. Je to zkratka a znamená “Lidová umělecká tvořivost”.

Syn

Neplakej už, synku,
já mám taky hlad,
obraťme se na maminku,
dobrá bude snad.
*************************

Polibek

Polibek je pouhý klam,
spojení dvou lidských tlam.
Čímž se pouze docílí,
že se šíří bacily.
*************************

Tchýně

Naši tchýni štípla zmije,
zmije chcípla, tchýně žije.
*************************

Nedbalý

Jedovatý roztok míchal jsem nedbale,
polil jsem si rozkrok, poškozen jsem trvale.
*************************

Včely

To byl zase zážitek,
oteklý sem celý,
skučím jako dobytek,
přepadly mě včely.
*************************

Prd

Tlaky v břiše, nadýmání,
asi vyjde prd.
Po hodině už jen doktor,
konstatoval smrt.
*************************

Eskymáci

Jeden mladý eskymák, eskymačce na to mák.
Eskymačka šílí touhou, milovat se chvíli pouhou.
Ani si však nevrzla, svlékla se a umrzla.
*************************

Adam a Eva

Adam s Evou v ráji žili, místo šatů listí měli.
To bych věděl rád, když pak přišel listopad,
jak to asi dopadlo, když to listí opadlo.
*************************

Na besídce

Děti si na školní besídku přinesly lahvovou desítku.
*************************

Pudy

Někdy pudy opanuju jindy jednám spontánně.
Teďka právě onanuju v Křižíkově fontáně.
*************************

Pomoc

Chybí ti něha a pohlazení?
Je tu jednotka rychlého nasazení.
*************************

Socha

V parku stojí socha děvčete a hocha.
S neskrývanou rozkoší každou noc tu sousoší.
*************************

Radka

Dnes mi vyjel po Radce můj daňový poradce.
*************************

Magda

Ptám se jednou: “Magdo, spáti s tebou má kdo?”
A odpověď Magdy:”To máš těžký, jak kdy.”
*************************

Vděčnost

Maminko, tatínku, rodiče předrazí,
jsme vděkem bez sebe, že nám nic neschází.
Že jste nám nechali svou vlastní škodovku,
že si vám kdykoliv můžem říct o stovku.
Že jste se odbyli čajem a rohlíkem,
když jsme se líbali při džinu s tonikem.
Láska je nebeská, takže už za krátko
domů vám přinesem parádní vnoučátko.
Milé a čiperné jak rybka ve vodě,
vy nám ho uspíte když budem v hospodě.
Dáte mu s radostí, co sami nesvedem,
ani si nevšimne, jestli se rozvedem.
Nepozná strádání, nepozná ústrků,
neb vám ho z vděčnosti necháme na krku.
*************************

Dítě

U rozbušky dítě stálo,
z plna hrdla křičelo,
nevědělo co má dělat,
pak v ovzduší zmizelo…
*************************

Poloha

Řekl – dál už nemohu!
K lásce nemám vlohy.
Zvolil špatnou polohu,
vlak mu přejel nohy.
*************************

Hlasitost

Až budeš teskná starucha,
a budoucnost tvoje plevel,
naper si bigbít do ucha,
a pořádně vytoč level.
*************************

Skvrna

Velikým městem,
je třeba Brno.
Ty jsi však větší,
ropná skvrno.
*************************

OTESÁNEK

Kousíček od lesa stál malý domeček,
žila v něm babička a taky dědeček.
Byli už staří a děti neměli,
snad proto, že v domku nebylo postelí.
Žili si slušně o dvojí penzi,
bába však furt měla pitomý hemzy.

Babička:
Kam já jsem za mlada své oči dala,
že jsem si takové nemehlo vzala.
Kdybys byl jako muž jen trochu solidní,
tak už jsem mohla být desetkrát gravidní.
Že děti nemáme, beztak je tvá vina,
jen vzpomeň, jak v lese spad ti strom do klína!?

Dědeček:
Strom za to nemůže!
Jen proto nemáme dědice,
žes, bábo, taková slepice.
Aby ti za tu lež upadly panty,
to máš z tý tvý koncepce-anti.
Pořád jsi chtěla mít v domku klid a pohodu,
teď to chceš dohonit, pět let po přechodu??

A tak se staroušci celé dny přeli,
až jednou křik utichl jako když střelí.
To bába pěstí ťukla si na čelo, až se jí v žaludku srazilo kyselo.

Babička:
Ha, už to mám, vím jak mít syna,
jen když tvá ruka nebude líná.
Popadni sekeru, dláto a pilu,
pak padej do lesa a měj se k dílu!
Tam skácej strom, statný a ztepilý,
zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli!?

Uposlechl dědeček bábina příkazu
a lehce přioděn vyrazil do mrazu.
Na večer přivedl divného kloučka,
s tělíčkem golémka a hlavou broučka.
Než se kdo nadál, kluk seděl za stolem
a spolkl knemoch, i s novým kastrolem.
Když skončil i ubrus v tom dítku neladném,
tak bába zrudnula jak záře nad kladnem.

Babička:
Tohleto vytesat, co tě to napadlo?
Jsi padlej na hlavu, žere jak čerpadlo!?
Když skončila v hrtánku dítěte žehlička,
babičku skolila mozková mrtvička.
Dojatý dědeček slzu zatlačil,
a potom ke stolu rychle zpět přikvačil.

Dědeček:
No, to je věc, až člověk žasne,
co dokáže to dítko krásné!
Jeden by netušil, že kousek polena,
zajistí v domku klid na stará kolena!

0
0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *