Pedální bypass versus PTA bércových tepen

Syndrom diabetické nohy v kombinaci s aterosklerotickým postižením bércových tepen vede ke kritické ischemii až gangréně. Pokus o revaskularizaci je často jedinou možností jak zachránit končetinu. V poslední dekádě se metodou volby při řešení těchto nejtěžších stadií chronické kritické ischemie končetiny stal na moderních pracovištích pedální bypass. Jeho cílem je přemostění obliterovaného bércového tepenného řečište. Alternativou v některých případech je angioplastika bércových tepen. Podmínkou je příznivý angiografický nález (krátká stenóza bércové tepny s dobrým výtokem na periferii). V takových případech považujeme PTA (eventuelně v kombinaci se stentem) za metodu první volby. Tam kde se jedná o víceetážové nebo difúzní postižení bércových tepen nebo v případě komplikace po PTA (uzávěr, disekce) s následnou ischemií končetiny, volíme revaskularizaci bypassem. V námi sledovaných souborech je průchodnost pedálních bypassů (30 pacientů) po 12 měsících 90 %, průchodnost bércových tepen 6 měsíců po PTA (18 pacientů) je 78 %. Vzhledem k tomu, že každá z metod má své přednosti i nevýhody, doporučujeme individuální přístup ke každému nemocnému. Při zhodnocování angiografického nálezu pacientů s postižením bércových tepen metodu PTA nekonfrontujeme s metodou pedálního bypassu a využíváme toho, že oba přístupy se vzájemně doplňují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *