Co si přeji nejen k vánocům já

Přání se pravděpodobně mění jednak s věkem a jednak s momentálním stavem, ať fyzickým či duševním.


Co jsem dostal k Vánocům jako dítě si pamatuji. Aspoň na takové ty významné (pro mě) věci – dárky. Jestli jsem si to ale přál to nevím. Vůbec nevím co jsem si přál. Jestli jsem psal nějaké dopisy – přáníčka Ježíškovi nevím, možná, že ano, ale rodiče to možná neschovávali.

Co si přeji teď, to vím. Určitě by to nebylo nic z toho, co jsem dostával jako dítě. To jest hračky. Jedině, že by to byla nějaká hračka pro velké kluky. O tom raději někdy jindy a na jiné téma.
Má to být dárek honosný – drahý nebo skromný, malá pozornost?
Pro někoho může být úsměvné, až trapné, když ti starší lidé, dědečkové, babičky a rodiče dostávají takové ty zaběhnuté, tradiční, stále se opakující, praktické věci. Jako ponošky, trenýrky, “bombarďáky”, šle, halenky, sukně , zástěry, žiletky, holící mýdlo nebo štětku a řadu dalších ryze užitečných věcí, které jsou stejně potřeba a musely by se koupit tak jako tak, protože právě došly, roztrhaly se nebo opotřebovaly.

A co teprve kategorie takových roztomilých zbytečností. Já bych to nazval čačky-pačky. Porcelán, keramika, bižutérie, celý sortiment, který lze zahrnout pod pojem suvenýry. Bazar a starožitnosti to už je něco jiného, tam se může jednat už i o docela drahé věci.

Mnohem jednodušší to je s obdarováváním lidí, kteří mají nějaké zájmy, záliby, koníčky. Tam se v podstatě nemůžeme netrefit. A když, tak existují výměnné burzy.

Nějaké ty sběratelské hobby mám, takže by to u mne nebyl problém.

Neznám nikoho, koho by nepotěšil třeba poukaz na dovolenou. Tuzemskou, zahraniční, na hory nebo k moři, to je celkem jedno. Potěší to a udělá radost vždy.

Máte raději překvapení nebo raději si sami dárek napřed vyberete?
Já třeba letos vím, co budu mít pod stromečkem. Byla to technická, odborná věc, takže to musel ježíšek se mnou konzultovat. Já mám radost, když mohu někoho překvapit a těší mně, když je obdarovaný upřímně rád.

A co bych si přál nejvíce?

Abych dostal ZDRAVÍ!

To ale vždy dost dobře nejde.
Dá se vůbec zdraví koupit?
Když dáte nemocnici sponzorský dar dejme tomu 100 ticíc, tak na vás budou najednou pohlížet úplně jinak. A to, že se úroveň péče může výrazně lišit to jsme asi už všichni pochopili.
Ale nestěžuji si. Otec vždycky říkal, když jsem se ho ptal, jak se má, že: “Zdraví je přiměřené věku.”

Takže se budu radovat i z maličkostí. Z toho, když budu mít kolem sebe svou rodinu, když budou všichni zdraví a budeme v pohodě.
0
0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *