Poděkování, i ne

Mám nové brýle

Kolikáté už v životě?

Nevím.

Nikdy jsem to nepočítal.

Určitě nejsem takový maniak – sběratel jako Naďa Urbánková.
Ta to měla do značné míry jako svůj obraz, podobu, představu, ideu; celkovou prezentaci, vnější působení, celkový dojem na veřejnost.

Já jsem většinou považoval brýle jako nutné zlo. Né, že by mi nějak překážely, ale nelíbil jsem se sám sobě a myslel jsem si, že se tím pádem nelíbím ani nikomu jinému.
Vyloženě za tragédii jsem to považoval v období puberty a adolescence.
Trochu víc sebevědomí jsem získal až po vojně a trochu víc jedno mi to začalo být po svatbě (když si mě žena vzala za muže i s brýlemi, tak co, že?).
V té době jsem měl skla trvale probarvené na 50 %, takže jsem vypadal jako poslední američan v evropě.

Laškoval jsem i s očními čočkami. To mi ale táhlo na oči, když foukal vítr a pak ten nezvyk! Zase jsem se sám sobě nelíbil bez brýli!?:!? A při cestě autem do Prahy a zpět mě večer při návratu už za Hradcem Králové začly nesnesitelně řezat oči.

Pár kusů těch minulostních obrouček i se skly mám schované. Jsou to roztodivné tvary!
Brýlové obroučky stejně jako cokoliv jiného podléhá módním trendům.
Móda posledních let jsou takové ty uzoučké obruby. Má je kde kdo. A to je to, co právě nechci. nechci mít totéž, co mají jiní. Chci být trochu extravagantní a odlišovat se od ostatních v davu.

Mými vysněnými obrubami byly a vlastně stále jsou tzv. “lenonky”. Viz Felix Holzmann nebo Michal Tučný. Jsem generace “brouků” takže mě celkem

pochopitelně ovlivnili a jak vidno trvá to dodnes. Dokonce jsem takové podobné obruby složitě sehnal a mám je doma (jsou to vlastně sluneční brýle), ale dioptrická skla jsem do nich ještě nedal a nevím, jestli to udělám.
Zastihla mně totiž vlna “retro”. Zcela náhodou, nebo to bylo nějaké vnuknutí, jsem při návštěvě Fakultní nemocnice Olomouc, při dlouhém čekání na sanitku vlezl jen tak ze zvědavosti do optiky ve vstupní hale hlavní budovy A. Po chvilce rozhlížení, prohlížení, vybírání a zkoušení jsem trefil na jedny “retroobruby” ( něco podobného jako nosí porotce jedné soutěže – slovenský raper Rytmus). Měl jsem představu, že by měly být také zcela černé jako ostravské uhlí, ale nakonec jsem vzal trochu méně drsné a kontrastní, hněděflekaté.
A proč o to píšu v této rubrice?
Protože paní Maliňáková – zřejmě magistra (abych neurazi) je odborník, profesionál, slušný, milý, ochotný a velmi seriózní člověk na svém místě.
Uzavřeli jsme na místě, vlastně “per huba” zakázku, pak jsem už jen poslal předpis od paní doktorky (kvůli slevě) a po pár upřesňujících mejlech přišly hotové brýle na poštu – dobírkou.

Jsem s nimi maximálně spokojen!!!

Všechno je jak má být a přesně podle mých představ.
Kdyby jste měli zájem, potřebu a chtěli být nadmíru spokojeni, tady je kontakt:
e-mail: optika.fn@seznam.cz
tel.: 588 442 606
mob.: 777 714 006
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *