Tak strašně řvou, že jsou slyšet i přes zavřené okno

Tak, když jdu ve 03:30 odpustit cisternu,

tak otevřu okno dokořán, ať si to vychutnám.

Když už, tak už, ať to stojí zato. Je to poslední dobou stále stejná písnička, i když přitom také trochu jiná.
Ještě v zimě jsem je neslyšel.
Je to asi odměna za to, že jsem je tak dobře živil.
Nejsem ornitolog, takže nejsem schopen jednotlivé hlasy identifikovat a přesně určit.
V té změti hlasů, zpěvu a trylků rozeznám spolehlivě snad jedině kosáka. A to proto, že si ho pamatuju z dětství, kdy nám vždy za vlahého podvečera, po bouřce nebo dešti, když se vzduch krásně pročistil, zpíval do otevřeného okna. Bylo ho krásně vidět, protože seděl na vysokém dřevěném sloupu nějakého vedení.
A pěl opravdu přenádherně.
Uvažoval jsem, že bych tu muziku nějak nahrál. Mohl bych dát na parapet třeba mobil, mám tam nějakou funkci zvukový záznam. Ale jak to pak dát na blog, aby jste si také užili?
Fakt bych se s vámi rád podělil. Proč bych měl být sobec a užívat si to každé ráno jen já?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *