Vážně/nevážně

Kreténští stodebilové

Vypůjčil jsem si nádhernou nadávku z článku od Mi-lady.

Sebekriticky přiznávám, že jsem už také nejednou vyhodil prázdnou láhev od pitíčka z okna jedoucího auta. Ani nevím proč. Zřejmě ze vzteku. Na něco nebo na někoho, nebo na celý svět jsem byl nas*aný.
Slibuji na svou čest a přísahám, že už to nikdy neudělám. Už jen k úctě k úsilí takových lidí jako je autorka článku.
Na druhou stranu úsilí o třídění a efektivní sběr odpadu, potažmo druhotných surovin a separace a následná recyklace mají svá nepřehlédnutelná úskalí.
Svého času jsem zakoupil takový speciální stojan se čtyřmi barevnými víky, do kterých nebo pod které se zacvakly plastové pytle. Ty pytle byly také barevné a dostávaly se zdarma na Technických službách. Poctivě jsme separovali. Když byl příslušný pytel prázdný, tak jsem jen vynesl do jednoho z barevných kontejnerů pod barákem.
Za tuto záslužnou činnost jsme vlastně dostávali zaplaceno formou slevy na ceně za odvoz TKO.
Tato sleva byla zrušena, tak jsme postupně zrušili naši blahodárnou činnost. Teď rvu všechno do jedné popelnice, kterou vyvážejí jednou týdně, a bohatě nám její objem stačí.
Kontejnery na tříděný odpad pod okny máme pořád a mohl bych tam nosit zvlášť sklo, plasty, papír, plechovky, ale proč bych to dělal? Asi jsem málo uvědomělý.
A pak stejně přijede jedno auto s hydraulickou rukou s hákem a všechny čtyři kontejnery vysype na korbu na jednu hromadu!!!
Pak se vše třídí na lince, kde to lidé projedou pěkně “růčo”. A totéž se možná děje i s tím z těch popelnic – i když to asi ne?! Ty “kukavozy” jezní někam na skládku.
Tak nevím, ukamenujte mě. “Kdo jsi bez viny, hoď po ní první kamenem.”
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *