Jsem toho plný

Monitorovaná ergometrie, oxygenoterapie, bioptronová lampa, EKG, Echo, inhalace, tělocvik PIP, uhličitá koupel, masáž, zátěžový test, spirometrie, vasotrain, plynový bazén, denní vizita, převazy,

glykemický profil, Hauffeho lázeň, atd. Těch procedur osm a někdy i deset denně. Docela honička – týden po operaci…

Čekání na snídani, oběd, večeři, dobrovolná svačina ve tři a druhá večeře na pokoj.

Nejpříjemnější procedurou je uhličitá koupel a masáž. Když máte ještě na noze obvaz na ráně, tak vám na vanu dají “prkýnko” a musíte si počkat na pravou nebo na levou vanu, podle toho, kterou nohu máte mít ven z vany. Než jsem chytl “grif”, jak to udělat, tak jsem do té hluboké nerezové vany šplouchl jako vorvaň, až se voda vylila na zem a pocákal jsem sestřičce pantofle a bílé ponožky. Po další čtvrthodině v zábalu jste paradoxně slabí jako komár.

To pan masér se na mně vyřádil, protože mám ramena přes celá záda. Ale abyste si něco nemysleli, byla to jen masáž zad – v sedě na lehátku. Snažil jsem se navazovat konverzaci, ale “bratr” masér toho moc nenamluvil (to není jako u kadeřnice, dámy).

Plynový bazén je opravdu bazén ve smyslu tom, že je pod úrovní terénu, ale místo vody je v něm nějaký plyn. Na zdi visí upozornění, že maximální doba “plynování” je 20 minut, ale nikdo to nekontroluje a nikdy tam není tak plno, že by si nebylo kam sednout. Odtamtud jsem musel párkrát utéct, protože jsem nemohl popadnout dech (jako bych měl astma), takže jsem ho neměl rád.

Další vcelku příjemná procedura je lampa, protože je to jedna z tzv. pasivních činností. Ležíte a na jizvy vám dopadá nějaké polarizované světlo, které má pozitivní vliv na buňky, a to tak, že se hojení urychlí až o 50 %.

Šlapání na kole – rotopedu, potažmo ergometru určitě znáte. Tady jen s tím rozdílem, že máte na hrudi tři snímače a obsluha vidí, co vám dělá tep a tlak a den za dnem vám přidávají watty a prodlužují dobu jízdy.

Při oxygenoterapii máte v nose takové ty dvě hadičky, jak to vidíte třeba na JIP-ce a hodinu ležíte a dýcháte kyslík. Máte jen za úkol se pěkně natáhnout s podloženýma nohama (takhle bych chtěl ležet u televize). Není divu, že mnozí si pěkně zdřímnou, včetně patřičného, doprovodného, hlasitého zvukového projevu. V rozpise procedur je napsána hodina, ale trvá to jen 50 minut. 10 minut je na vystřídání stráží. Časová rezerva – polštář je i u některých dalších procedur.

Při inhalování výparů z Vincentky ústy vdechujete a nosem vydechujete. Pozor na hluboké nádechy – začnete se dusit. Ten vyvíječ páry bych chtěl mít doma. Nastaveno je 10 minut.

Tělocvik probíhá v tělocvičně, ale pro stejné “případy” jako jsem byl já, jen v sedě – na židli. Možná, byste se divili, ale i přes to některé svalové partie po 15 minutách pěkně bolí.

Srandovní je skleněná (plastová) roura, do které strčíte nohu, utěsní vám ji na stehně gumovou manžetou (např. sedmnáctkou) a pak střídavě zvyšují přetlak a podtlak – vakuum. Není to moc příjemné (20 minut).

A nakonec lázeň starého Hauffeho. Nic moc. Ruce po lokty ponořené v teplé vodě, jejíž teplota se postupně po dobu 15 minut zvedá. Údajně je to účinné?