Fantasmagorie
“Univerzální hnědé omáčce zvané UHO, na které vyrůstaly děti před dvaceti lety, nejspíš definitivně odzvonilo. Rodiče teď žádají zdravé potraviny i v jídelnách základních a mateřských škol. V Kuřimi kvůli tomu zažívají malou revoluci.” Tolik citát ze zpráv např. z tn.nova.cz.
Zbytečná hysterie?
Kdo dělá blbou náladu? Jsou to opravdu “masmédia”?
A starosta se k tomu ještě propůjčuje a hraje ochotnické divadlo. Ještě, aby natočili, jak z toho “hnusného” jídla zvrací.
Samozřejmě, kdo z nás je nadšen ze závodní, školní jídelny nebo z nějaké místní samoobsluhy nebo bufetu “na stojáka”. Je to pořád dokola, za chvíli se to “ojí” (přejí), a je to samá mouka a koření. Tady přece ale jde o cenu (65,-, 70,, nebo 75,- Kč)! Jestli se to někomu nelíbí, ať si vaří doma nebo ať si zajde do Ristorante da Emanuel a dá si třeba Finestra di pesce za 390 korun.
Nějaký vtipálek někdy vymyslel výše uvedenou zkratku a já si myslím, že většina z nás to opravdu bere jako srandu a maximálně se nad tím potutelně usmějeme, pokud někdo na otázku: “Co je dneska k obědu?”, prohlásí: “zase UHO”.
Na vojně jsme na tuto otázku odpovídali: “Volačo”! (jako LEČO), nebo “Knedlíky, jogurt a filé.” Nikdo to nebral vážně, všichni pochopili (i ti největší zabedněnci), že jde o to vyvolat na tváři úsměv a nikoho ani ve snu nenapadlo kvůli tomu stávkovat.
Pokud jde o to, co moje generace jedla, tak hnědá omáčka byla tehdy, jestliže maminka koupila hovězí maso a dělala roštěnou. Cibulka se nechala restovat déle, až se udělala pěkně dozlatova a maso se na ní dusilo i několik hodin. Vždy pěkně vydusit, téměř až do lehkého přichycení – přismahnutí, vařečkou odškrábnout, podlít trochou vody a tak pořád dokola, až bylo maso tak měkké, že se na jazyku rozpadalo. Tím vznikla ona hnědá omáčka. Žádný masox ani hovězí ani jiný bujón. K tomu většinou těstoviny (široké nudle) nebo brambory. Takové náročnější jídlo se začalo vařit ráno a v poledne bylo hotové. Takže logicky hospodyňky – kuchařinky byly doma, do práce nechodily.
Nejsme schopni změnit vládu a vyházet politiky, tak budeme dělat revoluci v mateřské škole!
Petici ( a nejen tu) vám podepíše kdokoliv, abyste si o něm nemysleli, že nejde s dobou a není in.
Jestliže nějaká poblázněná matka je vegetariánka, makrobiotička nebo veganka, tak k tomu ještě nemusí nutit ostatní děti. I tak malé děti již mají nějaké stravovací návyky a kde je záruka, že jim ta “zdravá” strava bude chutnat. Nebo si snad někdo myslí, že na té zelenině a ovoci z Kauflandu je něco zdravého a tělu ve vývoji a růstu přínosného? Pak je ale hodně naivní. Rajčata nevoní jako rajčata, okurky jsou jen zelená voda, mandarinky jsou “vyšeptané” a bez chuti, jablka moučná a neopovažte se někam nastrouhat tu chemicky ošetřenou kůru pomerančů.
A co děti, které mají nějakou dietu, jsou diabetici, nemocní s celiakií, atopickým ekzémem, astmatici, děti se sennou rýmou, nedej bože s idiopatickou proctokolitis nebo Crohnovou chorobou a horšími věcmi už nechci strašit.
Takže strava ve veřejném stravování musí být nějak typizovaná, standardizovaná a univerzální. Na to jsou jistě normy. Jestli podle nich v dané mateřské škole nevaří, tak ať se pan starosta chová racionálně, nešaškuje a jako zřizovatel ať dá zařízení peníze na zakoupení počítačové aplikace, která umí sestavit jídelníček dle zásad racionální výživy, nanormovat suroviny, hlídat spotřebu, atd., atd. Žijeme proboha v jednadvacátém století. Jak to dělají v nemocnicích, lázních, léčebnách a sanatoriích, kde mají desítky různých diet (a i v lázních vám ta jídla po měsíci lezou krkem).
