Jako noty na buben

Doslova tak, mi připadá jízdní řád místní MHD.

Jednou za hodinu, to mi opravdu nepřipadá jako Orion expres.
A jsou tam nějaké záhadné vysvětlivky, ve kterých aby se čert vyznal.
Takže když máte k zastávce pět kroků, a vidíte levou směrovkou blikající a rozjíždějící se

autobus, tak máte smůlu. (To není jako v Brně, kdy za ujíždějícím spojem běží důchodce – držitel průkazky ZTP a berlí bouchá do tramvaje a kříčí zastavte!)Smějící se
Sedím tedy na zastávce, takto postižený a vejrám kolem sebe. Naproti, přes cestu vidím poutač s Gambrinusem. Aha, hospoda, dám si pivo, říkám si v duchu. Zvedl jsem tudíž své staré kosti a jdu tam. Jenže ouha, to byly potraviny. Kupodivu pultovka s ochotnou a milou prodavačkou. Zaujala mě reklama na točené víno. Dal jsem se do hovoru a byl jsem ujištěn, že nemusím mít žádnou prázdnou plastovou láhev od Mattoni nebo Poděbradky, ale, že ji dostanu grátis.
Veltlínské zelené můžu.
Litr a půl za 72 Kč, no nekupte to.
A tak sedím na lavičce moderní zastávkové budky a popíjím.
Cestu z prudkého kopce a po příkrých schodech bez zábradlí od Janáčka k Bečvě, jsem jakž-takž zvládl (polovina “plastovky” byla v tu dobu prázdná).
Příští den jsem koupil dalšího půl litru. Je opravdu dobré – vřele doporučuji.
Obchůdek je mezi mostem přes řeku Bečvu a světelnou křižovatkou pod náměstím (možná jedinou v Hranicích, ale nechci jim křivdit, to my u nás nemáme ještě ani jednu).
0
0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *