Brno je zlatá loď
Parafrázoval bych to jako: “Brno je velké letiště.”
Z Brna jsme ještě nikdy neletěli – ani poprvé. Měl jsem trochu obavy, jestli ho v noci vůbec najdeme. Zjistil jsem si, že dálnici D1 musíme opustit na 201 kilometru. To sedí. Pak jsme ale jeli neosvětlenými poli a loukami, takže jsem znejistil, jestli vůbec jedeme správně.
To, že je letiště velké jsem zjistil už ze satelitních snímků. Brňané si sice stěžovali, že Australané prováděli nad letištěm letové zkoušky obřího Airbusu a že je to obtěžuje hlukem, ale to nebyl náš případ. Letěli jsme menší variantou Airbus A320.
Oproti Praze velká výhoda. Zaparkovali jsme asi 10 metrů od odbavovací haly. Sice pod širým nebem, na rozdíl od Prahy, kde existuje i varianta zaparkovat v patrových garážích. Také ale za jinou cenu. My jsme za týden zaplatili 750 Kč.
Ve dvě hodiny v noci zela hala prázdnotou. Dvě hodiny před odletem se v ní postupně shromáždili lidi, tak akorát do jednoho letadla. Žádné letenky nehledejte nebo neočekávejte, vše nahrazuje jeden papír, který nám poslala e-mailem “cestovka”, a my si ho doma vytiskli.
Všechna okénka CK zavřená, občerstvení jen u výdejních automatů. Tak zhruba hodinu před odletem se otevřel bufet – rychlé občerstvení, a to v prostoru po průchodu celní a bezpečnostní kontrolou. Při těchto kontrolách se žádný “horor” nekonal, žádné vyzouvání bot (jen namátkově) nebo sundávání opasků, žádné zabavování a vyhazování voňavek a vody.
Letištní plochou k letadlu pěkně po svých, žádný autobus nebo “rukáv”. Taková klidná, domácí atmosféra, prostě pohoda.
Pak už je vše “při starém”.
***
***
***
