Křehké houstičky klasik
Jak bojovat s nadváhou – slušně řečeno.
Neboli s obezitou, lidově řečeno tloušťkou?
Někoho možná jako první napadne dieta, někdo řekne víc pohybu, jiný bude doporučovat, že je nutno kombinovat oboje.
Když zůstanu u té první varianty, tak co je důležitější, redukovat množství nebo složení stravy?
Většina bude možná volit menší zlo, tj. ubrat na množství. Místo dvou krajíčků chleba jen jeden nebo dokonce půlku, místo čtyř brambor jen dvě, zmenšit třeba velikost naběračky, kterou děláme kopečky rýže. Dobrá metoda je také zmenšit velikost talířů – jejich průměr, naučit se jíst hlavní chod třeba z talířků dezertních (upozorňuji, že to jsem nikdy nedokázal).
Měl jsem žáka – studenta, který byl na svůj věk hodně obézní. Po letech jsem na FCB viděl jeho fotku a nechtěl jsem věřit vlastním očím! Byl to úplně jiný člověk. Tak jsem se zeptal… a toto mi odpověděl:
Cituji: “Dobrý den, mel jsem často že jsem zhubnul a pak to přibral, takže až tak na potřetí mě došlo že nestačí krátkodobě nežrat. Začal jsem hodně cvičit, běhat, hrát florbal k tomu sem upravil znovu i jidelníček ( žádné sladké, minimum tuků, hodně zeleniny ovoce a vlakniny .. jist pravidelně a taky minimum alkoholu) a je pravda že od doby co jsem odešel z jeseníku sem o 40 kg lehčí ale to je proto že sem byl úplně nechutně vyžranej … teď jsem od 1.1 začal poslední hubnocí kuru a chtěl bych tak ještě 15 kg dolu.”
Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Moje úplně zásadní zkušenost je ta, kterou Ondra vyjádřil hned v první větě, že je nezbytně nutné zabránit tzv. jo-jo efektu. Nesmíme se uspokojit tím, že jsme eventuálně dosáhli nějakého postupného nebo dokonce konečného stanoveného cíle. To totiž vede k samouspokojení a v konečném důsledku k tomu, že ve svém úsilí polevíme.
Také se mnohdy uvádí, že boj s nadváhou je stav duše. Samozřejmě, není nic lepšího než jednota cílů a vnitřního přesvědčení – hlásá teorie řízení. Ale umíme, chceme, je to snadné a jde to vůbec být sám sobě šéfem?
Když už jsem u toho řízení, tak polovinou úspěchu je zpětná vazba, tedy kontrola. Zda je v tomto případě samořízení úspěšné?
Kontrola hmotnosti nebo měření průměrů částí těla. V souvislosti s hmotností údajně není dobré vážit se každý den, protože při tak krátkém časovém úseku se úbytek nemusí projevit, nebo je tomu i naopak. Na naši hmotnost má třeba vliv i to, že se pravidelně každé ráno nevyprázdníme.
Takže je údajně lepší vážit se jen jednou týdně.
Pokud se týká složení stravy, tak mám zde na blogu rubriku Poživatiny, kde k dnešnímu dni je 222 příspěvků. Důvodů, proč jsem se do této rubriky tak “zažral” je několik. Jednak mám rád obrázky (vizuální paměť), jednak nemám problém převést ty papírky do PC a pak také je to do jisté míry mým oborem na škole.
Snažím se, aby výstupem každého článku bylo složení té které potraviny, ale také stránka ekonomická, tj. cena.
A teď možná zásadní otázka, pokud chodíte do práce, anebo ženy mají ještě tu pověstnou druhou šichtu, což je neoddiskutovatelné, nebo jste na tzv. “mateřské dovolené” (to je dovolená co?), tak namítnete, že nemáte čas ani přečíst si tento článek, natož, se řídit všemi těmi radami (a to nejsou zdaleka všechny).
Takže zkuste začít tím, že si koupíte křehké houstičky – je to trvanlivé pečivo, a dáte si ke snídani jeden, dva nebo čtyři kousky.
Přeji hodně úspěchů.
***
***