Jak chápete minimální trvanlivost

Datum spotřeby může být uvozeno různě.

Taxativně, nekompromisně – spotřebujte do: Datum za dvojtečkou je jakoby s vykřičníkem, čili běda, ať vás ani nenapdne, jíst to po tomto datu.
Nebo. Minimální tvanlivost do: „datum“ – a já se ptám, jaká je ta maximální trvanlivost?
Nebo. Spotřebujte do 3 měsíců od data výroby, pak musíte ještě hledat to datum výroby.
Nebo. Minimální tvanlivost 6 měsíců od data výroby.

V podstatě návod na základní rozdělení do dvou skupin spočívá v tom jestli má potravina krátkou nebo dlouhou údržnost.
Pokud mě můj mozek nemate, tak tou úplně nejkratší dobou jsou zákusky plněné šlehačkou. Ty musí z pultu „vystřelit“ tentýž dne kdy bylo dodány = vyrobeny. Hned za nimi následuje čerstvý měkký tvaroh.
A jednou z nejdelších jsou zřejmě pravé konzervy (pozor, ne polokonzervy).
Malý kvíz. Víte které zboží nemá žádnou dobu spotřeby?
Ve zmiňované BILLE mi pokladní odpověděla na to, když jsem poukázal na datum na smetaně na vaření, že je to v pohodě.
***
***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *