Všude dobře, doma nejlépe
Hlásá okřídlené heslo.
Je to lidová moudrost, takže nepochybujeme o jeho pravdivosti.
Znáte to. Mnohdy s radostí zvoláme: “Postýlko moje milovaná!”
Zvlášť třeba po návratu z dovolené. Na dovolené, tedy mimo domov, můžeme být různě dlouho, 5 dnů, 7 dnů, 10 dnů, 12, dnů, aspoň tak nějak to nabízí většina cestovek. Mimo domov můžeme být v zahraničí, např. u moře, nebo pod stanem v kempu. Od toho se asi odvíjí s jakou silou zvoláme onu větu. Je rozdíl jestli nocujeme na celtě pod širákem, ve stanu na matračce, nebo pod baldachýnem ve čtyřhvězdičkovém hotelu.
Pokud můžu mluvit za sebe, tak já bych po noci ve stanu ráno nevstal. 
Představte si, otvíráme dveře od svého bytu po delší nepřítomnosti. Ventilačka je sice pootevřená (aby si zloději mysleli, že jsme doma), ale stejně ten byt “voní” nějak jinak. Tak nějak surově, naturálně, přirozeně, žádná vůně intimsprejů, žádný závan z právě použitého WC, žádný závan z “výfuku” vysavače (kdo ví jak dlouho je ten prach v sáčku archivován?), ani přepálený tuk z kuchyně.
A jsme doma! Odložíme kufry nebo batohy, někdo spěchá na onu malou místnůstku, kam i císařpán chodí pěšky, protože už 4 dny “nebyl” a má to tak tak načasované.
Druhý jde otevřít ventil plynu, pustit vodu, nahodit jističe, zapnout televizi, …
Ve vaně spláchnemu ze sebe tu “špinu”, vytřepeme na balkoně písek z plavek, dáme prádlo do pračky a začneme vařit nějaké “normální” jídlo, protože lednička je prázdná nebo se v ní nedejbože něco zkazilo.
Lehneme si na gauč (my to silnější pohlaví) a
