Kdo mi umyje nohy?

Čtvrtek před Velikonocemi

Dozvěděl jsem se, že jsme vaření špenátu měli nechat na zelený čtvrtek.
Zdroj: V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua.
Evangelická bohoslužba Zeleného čtvrtka je bohoslužbou Poslední večeře. V katolickém pojetí k ní přistupuje církevní tradice svěcení olejů v biskupských chrámech (olej křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání), kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.

Na Zelený čtvrtek má zvláštní postavení volba pokrmů i forma jejich požívání, neboť je to den postní, den nejdelšího (čtyřicetidenního) i nejpřísnějšího půstu v roce, který vyvrcholí na Velký pátek.
Strava Pašijového týdne je proto skromná, prostá masa teplokrevných zvířat a živočišných tuků. S připomínkou zelených pokrmů se na Zelený čtvrtek konzumovalo zelí a hrách, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. Zvláštní význam si uchoval také med jako starý prostředek lidového léčení a obřadní pokrm velkých svátků. V českých zemích všeobecně a dodnes místy doma pečené jidáše jsou obřadní velikonoční pečivo z kynutého těsta mnoha rozlišných tvarů (bochánky, preclíky, podkovy, točenice, v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu).
***
***
Pokud se týká nejdelšího (čtyřicetidenního) i nejpřísnějšího půstu v roce, tak těch stravovacích omezení mám tolik, že už mě to nebaví a další restrikce bych už nedal.
***
***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *