Sklo nebo plast?

Zažil jsem oboje.

Jsem holt pamětník.
Mléko bylo odjakživa ve skleněných lahvích – pokud pominu mléko v konvích a nákup do bamdasek.
A nejen mléko, ale i šlehačka, smetana, kefír – poznalo se to podle pruhů různých barev na staniolovém víčku.
Z pohledu dnes tak proklamované ochrany životního prostředí a záchrany planety nechápu, proč už se dávno k tomuto ekologickému obalu nevrátíme. Byl to obal vratný, opakovaně použitelný, dobře sterilovatelný a hygienický. Byla to tudíž bezodpadová technologie. Nevýhodou byla snad jeho hmotnost, ale dnes stejně téměř všichni jezdíme do obchodu autem nebo jiným dopravním prostředkem. Také existuje donášková – rozvozová služba a nákupní tašky na kolečkách.

Pak se objevily sáčky z PE, které se rády protrhly a pak byla v samoobsluhách spoušť a doma boží dopuštění. Dělaly se na to takové plastové nádobky s uchem, na Mallorce byly k mání dokonce v porcelánové, zdobené variantě.
Pak přišly krabice, které jsou min. třívrstvé. Navenek vypadají jako papírové, ale ve styku s mlékem je stejně plast a mezivrstvu tvoří alobal. Takže z hlediska likvidace odpadu ta nejhorší varianta.
Dočasně jsem zažil ještě zajímavou, svým způsobem unikátní variantu a to byly čtyřboké hranoly. Ať jste je obrátili jakkoli, tak vždy stály na podstavě. Výhodou bylo, že zaplnily přepravku přesně bezezbytku.
Mlékárna Opočno jde tímto správným směrem. Sice není obal vratný, ale doma ho využijeme třeba na domácí pyré.
Otázkou je, o kolik se to prodraží v koncové ceně pro nás spotřebitele.
Začínají se také dělat dvousložkové kelímky, kdy na plastové vnitřní části je ještě další obal z papíru. Kdo chce, tak může obal separovat a třídit.
***
***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *