Ich

Fiktivní rozhovor

V dnešním rozhovoru se představuje bloger Mirek z blogu clupmi.blog.cz. Z rozhovoru si možná uděláte obrázek nebo matnou představu o této osobnosti s dlouhými celoživotními zkušenostmi.
Ptá se Standa Botička s nejkrásnějšími lýtky ve střední Evropě.
SB
Prozradíte nám, jak vznikl název vašeho blogu?

Ich
Je to celkem jednoduché. Vychází to z konstrukce přihlašovacích jmen internetu do škol (INDOŠ), takže to většina žáků bude znát. Jsou to první čtyři písmena příjmení a dvě první písmena křestního jména.
SB
Jak jste se dostal k tomu, že si založíte BLOG?
Ich
Měl jsem potřebu vysvětlit žákům pojem, co je to blog.
SB
Tím to ale neskončilo?
Ich
Když už jsme byli “vtom”, tak jsem z toho udělal cvičení – domácí úkol. Do tematického plánu jsem to zařadil původní jako “vatu” na vyplnění místa.
SB
Ale to ještě neznamená, že jste si nemusel založit vlastní internetový deníček.
Ich
To samozřejmě ne, ale když chci někoho něco učit, tak bych to měl především umět sám.
SB
Jak je váš blog tematicky zaměřen, kam byste ho zařadil?
Ich
Původně to byla právě jen ukázka všeho, co to dokáže, co v něm všechno může být a co ne, jak to udělat, atd. Takže tam byly kategorie vesměs neosobní, řekněme veselé, naučné nebo zábavné. Z toho důvodu mi později neprošla žádost o zařazení do klubu, mezi autorské blogy. Musel bych vymazat všechna vtipy a třeba odkazy na oblíbené písničky.
SB
Takže později se z něj stávalo něco jiného?
Ich
Ano. Přibyly kategorie z mého života, mé fotky, to co mě baví a zajímá, čili v pravdě soukromo-veřejný internetový deníček.
SB
Je nějaké téma, které převyšuje ostatní, vyčnívá.
Ich
Je, souvisí to s mou odborností posledních let, čili obecně vzato s pekařinou, surovinami, potravinami a výživou.
SB
Vidím, že zdaleka nejvíc máte příspěvků v rubrice poživatiny.
Ich
Souvisí to s mou zálibou ve focení a s tím, že mám takový ten ležatý stolní fotoaparát neboli scanner. Takže jsem začal sbírat etikety z potravin, pochutin a nápojů, tak jak někdo sbírá známky nebo nálepky ze sirek, či pivní tácky. Nemusel jsem je ale někam lepit nebo vkládat do alba, ale rovnou vkládat na blog.
SB
Ty obrázky jste nějak doplňoval nebo komentoval?
Ich
Zajímal jsem se jednak o ceny, přesněji řečeno o kilogramové ceny, abych mohl porovnávat a sledovat vývoj cen. A dále mě eminentně zajímal obsah sacharidů ve 100 gramech, a to z ryze osobních důvodů.
SB
Připadá vám vkládání obrázků do článků nějak složité?
Ich
Po počátečním složitějším zacvičení a pochopení filosofie, je to dnes “brnkačka”. V této souvislosti musím říct, že to čeho si na vašem blogu cením je GALERIE! Jen doufám a moc se za to přimlouvá, abyste celý projet neposlali ke dnu, jak jsem to již zažil.
SB
Chcete se ještě zmínit o typu písma, protože tím se také odlišujete.
Ich
Nastavil jsem si Courier New, neproporcionální bezpatkové písmo – psací stroj, protože je nejlépe čitelné. Ověřoval jsem si to v multimediální učebně, kdy jsem nechal žáky i sebe číst z interaktivní tabule z první řady lavic a pak z poslední.
SB
Všiml jsem si, že máte ještě jeden web s pseudodoménou druhého řádu http://miric.cz .
Ich
Hodně dlouho jsem hledat způsob jak pověsit na net informace, které by byly čistě odborné a úzce zaměřené. Projektů, které nabízely tzv. redakční systém a lákaly na možnost jednoduchého ovládání autorem jsem vyzkoušel několik, ale vždy to byly vlastně jen “deníčky” s posloupností dle data.
SB
A našel jste něco?
Ich
Oblíbil jsem si WordPress, i když zdaleka jej neumím ovládat jako jiní. Jsem totiž BFU – běžný Franta uživatel. Stačí mi k tomu, že jsem tam uložil snad vše, co jsem za posledních dvacet let dostal do hlavy a doufám, že to někomu poslouží.
SB
A jak vidíte perspektivu vašeho blogu?
Ich
Kdysi jsem se hnal za počty komentářů. To mě už opustilo. Počítadlo se sice blíží k půl milionu, ale nějak mě to nebere. Ani nevím, jestli je to počet těch co se jen nakouknou a hned stránku opustí, nebo těch, kteří si článek přečtou, ale nekomentují, nebo je to čistě počet komentářů.
SB
Máte hodně spřátelených blogů?
Ich
Ano, ale právě proto, je nestačím všechny číst a už vůbec ne komentovat všechny nové články, což mě mrzí a tímto se jim omlouvám.
SB
A ještě na závěr, co vy a sociální sítě?
Ich
Připadá mi, že nás všechny tak trochu válcuje FCB. Velkou propagaci mu udělali autoři filmu s Filipem Blažkem, Jiřím Mádrem a Evou Josefíkovou a jejich líco kníga, čili kniha obličejů. Sice se od té doby tvář Facebooku také změnila, vadí mi tam reklamy a hodně stránek, které nemají s původní ideou nic společného. Pobavily mě také Steindlerovy vyndejsi.
Jelikož jsem obrázkový typ, jsem registrován na Instangramu a občas si zašpitám na Twitteru.
SB
Přeji vám ještě výdrž a neutuchající invenci při kamarádství s internetem.
Ich
Děkuji. Také vám všem v srdci blogu přeji nesmrtelnost.
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *