Co jsou to rostliny – význam pro výživu

1. Rostliny jsou významnou složkou našeho jídelníčku

Rostliny stojí na počátku potravního řetězce a produkují díky fotosyntéze organickou hmotu a kyslík, a tím umožňují život dalších živých organismů.
Prakticky veškerá lidská strava je založena na přírodních plodinách, ať už přímo nebo nepřímo.
Nejvíce výživné jsou obiloviny, zvláště kukuřice, obilí, pšenice, rýže nebo další důležité plodiny jako brambory,

luštěniny a olejniny.
Dále sem patří ovoce, zelenina, ořechy, byliny a koření.
Z rostlin se vyrábí i nápoje, např. káva, čaj, pivo, víno a alkohol.
Cukr se získává hlavně z cukrové třtiny a cukrové řepy.
Olej a margarín pochází ze sóje, oliv, slunečnic a z palmy olejné.

2. Význam zeleniny ve výživě člověka

Zeleninou rozumíme jedlé části rostlin, většinou jednoleté či dvouleté, které se používají buď čerstvé, nebo různě kuchyňsky upravené.
Zeleninu rozdělujeme podle:
– používané části rostliny – na košťálovou, kořenovou, listovou, luskovou, plodovou, cibulovou, stonkovou, kořeninovou
– způsobu výroby – rychlenou (skleníkovou, pařeništní) a polní
– délky vegetační doby – ranou, poloranou, letní, pozdní
Zelenina má vysokou biologickou hodnotu a nízkou energetickou hodnotu. Vysoká biologická hodnota je ovlivněna obsahem vitamínů (C, provitamín A, B 1,2,6, K). Obsahuje 75 -95% vody a také mnoho minerálních látek – draslík, fosfor, hořčík, železo, sodík, vápník, mangan a silic (některé mají schopnost ničit bakterie př. česneková). Zelenina dále obsahuje bílkoviny, sacharidy (škrob, vlákninu, cukry). Dále obsahuje enzymy, barviva, kyseliny, třísloviny a další látky. Vysokou biologickou hodnotu má zelenina pouze v čerstvém a syrovém stavu. Tepelná úprava a dlouhodobé nevhodné skladování snižují biologickou hodnotu.
K zeleninám s vysokou roční spotřebou patří mrkev. 0dborníci na racionální výživu zdůrazňují, že by člověk měl denně konzumovat 350g zeleniny, což v celoročním úhrnu představuje 130kg. Toto množství je konzumováno v řadě států a v některých státech, jako je Itálie, Řecko, Španělsko, Turecko vysoce překračováno. V České republice došlo od roku 1989 rovněž k výraznému zvýšení konzumu ze 66kg na současných 83kg. Zásluhu na tom má rozšíření sortimentu a dostatek druhově pestré a čerstvé zeleniny i v zimním období. Zásobování trhu v tomto období je důsledkem zlepšujícího se skladování zeleniny našich producentů a zvláště dovozem ze států s podmínkami, které vyhovují polní produkci zeleniny s krátkou skladovací dobou.
Nemůžeme opomenout ani léčivé účinky některých zelenin, jako např. antiarteriosklerotické působení červené salátové řepy, česneku, artyčoku, baktericidní účinky česneku, křenu, cibule, diuretické účinky petržele, celeru, vodního melounu, účinky přítomné celulózy na střevní peristaltiku aj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *