Našeptávač, ale nejen to…
V poslední době mám pocit, že mě pronásleduje vnitřní hlas každou noc.
Trpím totiž nespavostí. Nevím, jestli stačí spát jen čtyři hodiny denně, ale víc nedám i kdybych chtěl. Na druhou stranu žertuji, že jsem jako pivovarská kobyla – kde zastavím, tam si zdřímnu. Kolikrát za den se to stane nevím, ale možná, kdybych to spočítal, tak to dá těch potřebných 8 hodin.
Bývaly časy, že když jsem byl hodně vyčerpaný, tak jsem byl schopen chrápat zavěšen za madlo v jedoucí tramvaji.
Teď nevím jestli bdím nebo sním, takže se mi plete, co je chod mozku na volnoběh a co si v duchu plánuji co budu dělat, nebo řeším o půlnoci strašně důležitý a zapeklitý problém.
Něco z toho bude určitě vnitřní hlas – našeptávač, naváděč.
Jestli se z toho pak u snídaně zrodí to pověstné AHA!, nebo to vyšumí do ztracena, jako šuměnka, to asi záleží na okolnostech.
Dnešní noc byla v tomto směru nadmíru plodná. Jsou tři hodiny ráno, vstal jsem a opět už snad posté jsem se snažil vyřešit problém s českou klávesnicí. Bojuji s diakritikou a s variantou QWERTY/QWERTZ od té doby, co jsem si k Samsung S8+ přikoupil dokovací stanci DeX Station, propojil s moniotorem, klávesnicí a myší v naději, že budu mít plnohodnotný PC.
Radost z uvedeného mi kazil jen fakt, že jsem zaboha nemohl přijít na to, jak to vše “počeštit”?
Vnitřní hlase děkuji nastotisíckrát!!!
