Nebýt slev, tak se ani nenajíme
DIETA!
Kouzelné slovíčko.
Jak kdy, a jak pro koho? Někdo ho už nemůže ani slyšet a lezou mu už všechny ty diety krkem. Jako třeba JÁ.
Šunka je výborná, vynikající, kvalitní věc – poživatina – potravina – maso. Zkuste ji ale jíst každý den, byť v různých podobách. Na chlebu s máslem, s rohlíkem a hořčicí, jako hemenex, na chlebíčku, jako šunkový závitek s křenem, nebo i v aspiku, atd, atd, …
Přejíst se nedají jen dvě věci, chléb a brambory, ale zkuste zase jíst pořád jen chleba a kobzole? Nehledě na to, že je v nich škrob – polysacharid – cukr.
Ona vůbec jednostranná strava je utrtpení a ani to není zdravé. Vyjímkou je dieta při nemoci, tam to musíme přetrpět, není zbytí, chceme-li se uzdravit. Údajně jednou z nejhorších diet je dieta na slinivku břišní (to je vůbec potvora). Celkem vyržet se dá dieta při celiakii (aspoň, co jsem mohl vypozorovat). Dieta při diabetu je docela záhul, už jen proto, že je to záležitost celoživotní. Nebo taková dieta při ulcerózní kolitidě (idiopatická proctokolitis), kdy nemůžete jíst téměř nic nebo když vás ničí cronova choroba (obě nemoc střev).
Když jsme u šunky, jako z pohledu mnoha diet dietní potraviny, tak existuje nepřeberné množství druhů a variant. Vůbec za nejzdravější bych považoval tu domácí, uvařenou (udušenou v šunkovaru), kdy víme co jsme do ní dali, vlastně kromě soli nic tak jedovatého. Druhým pólem je ta vakuovaná s podezřele dlouho dobou údržnosti. Po otevření z ní vždy cítím takový nějaký divný pach konzervačních látek. Uprostřed je pak sortiment těch “volně ložených” u obslužných pultů, tam snad záleží jen na tom, jak hluboko máme do kapsy a jakou kvalitu přiměřenou ceně požadujeme. Jednou z těch špičkových je šunka od kosti.
Za samostatnou kapitolu bych docela považoval Pražskou šunku v té typické “šišaté” konzervě. Konzerva je holt konzerva.
***
***