Krmíme ptáčky

Ve vztahu k ptáčkům

V různých etapách našich životů tomu bylo různě.
I podle toho, kde jsme bydleli.
Když jsme bydleli u babičky, kde po dvoře běhaly slepice, tak vrabci byli úhlavní nepřátelé. Byli to zloději, kradli slepicím zrní – pšenici (asi jim hodně chutnala). Děda a strejda (byl o 11 let mladší, než moje mamka) mě naváděli k různým lumpárnám. Tak vymysleli, že se vezme sýto, pod něj se nasype zrní, podepře se kolíkem a na konci provázku jsem na verandě číhal já. Měl jsem ve vhodný okamžik provázkem trhnout a vrabci měli být pod ním uvězněni. Nevím, co by se pak s nimi dělo, protože jsem nikdy žádného nechytil. Jindy mi zase dali do ruky zbraň, vzduchovku na diabolky. Nevím, jestli by to vůbec vrabci uškodilo, ale nikdy jsem žádného netrefil.

Pak jsem bydlel s rodiči na sídlišti v paneláku. Toto období mi ve vztahu ke spěváčkům nic neříkalo.
O prázdninách v Jižních Čechách jsem fascinovaně pozoroval vlaštovky, jak si lepí hnízda ze slin a hlíny a jak krmí mláďata ze zobáčku do zobáčku. Hnízda byly ve chlévě a tam nade vraty byl takový úzký větrací otvor. Bylo úžasné, jak se při té plné rychlosti přesně trefily, že by se za to nemusel stydět ani Petr Jirmus.
Bydleli jsme pak různě. Zase na sídlišti v krajském městě, pak v bývalé jednotřídce na vesnici, pak v malém městě ve vilce a teď v malém paneláčku bez výtahu, v přízemí. Po krmítku jsem vždy toužil a jako správný kutil jsem si hledal návody a plánky na jejich výrobu. Vzpomínám si, že jednou jsem měl budku vyrobenou z papíru – kartonu. Proti dešti byla chráněna nějakými speciálními barvami a laky v několika vrstvách, takže nakonec vyšla dráž, než kupovaná.
Teď máme již několik let budku koupenou od profesionálů z masivního dřeva, která se s námi stěhuje.
Sýkory koňadry a modřinky se „chodí“ nasnídat a naobědvat. Je to pěkná podívaná, ale zároveň je po nich na balkoně neskutečný bo**** (nepořádek).
Ještě musíme koupit ty lojové koule, protože máme přímo před oknem šeřík. Jednak se to na něj dobře věší a pak je to také podívaná, zůstane po nich jen ta prázdná síťka.
***
***
***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *