Strašně letí

Jak jde čas

Především strašně rychle letí.
Ještě nedávno jsem se vrátil z LDN (celkem jsem byl v nemocnici 1/2 roku, od ledna letošního roku), a už jsou vánoce!
A to nehovořím o celkovém horizontu života. Samozřejmě, že bych se chtěl dožít např., až bude vnučka maturovat nebo promovat. Stejně tak, až se od obou vnoučat dočkám pravnoučat. To už mi bude hodně let. Celý život jsem se za něčím hnal, až jsem dopadl, jak jsem dopadl. Pamatuji si živě na celé dětství, dospívání, na svatbu, narození dcery, její svatbu až po křest již zmíněných vnoučat. Připadám si někdy jako Věc Makropulos. Přitom si nepamatuji, co jsem měl dnes k obědu.
Ve vztahu k nekonečnosti vesmíru je náš lidský život jako jepičí. Akorát po kopulaci nepožíráme samečka.
Když jsem byl v komatu, tak jsem, nevěděl, kolik známých lidí umřelo. Když mi to manželka vyprávěla, tak jsem tomu nechtěl věřit!
Holt všichni máme někde tu svoji svíčku a když dohoří, tak …
Do mezigalaktických procesů z hlediska času, jejich vzniku,trvání a zániku bych se vůbec nepouštěl (ponechám to prof. Grygarovi).

Jen tak, pod čarou nemůžu opomenout sociologiocké procesy, protože co se v tomto čase děje mi přivozuje žaludeční nevolnost a poškozuje mé duševní zdraví. Co si pamatuji – a pamatuji si toho hodně – tak takhle hnusnou opozici jsme ještě něměli. Takže nesleduji CT1 a ostatní štvavá media a nečtu zprávy, kde je v nadpisu zmínka a Milionu debilovin, nebo kde napadají našeho presidenta a premiéra.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *