Ich,  Kde domov můj,  Vážně/nevážně

Pochopil jsem úspěch fast foodů McDonald’s a KFC

Řekli jsme si: “Je poledne, kam si zajdeme na smažený sýr?”
Minule jsme si moc, moc pochutnali na Bobrovníku. Tak na něj padla volba, ale střelili jsme kozla. Odjížděli jsme tentokrát dost otráveni. Těšil jsem se, že si konečně dám uzená vepřová žebra, jenže venkovní terasa – deštníky zklopené a u stolů ani noha. Přitom aut, že nešlo kde zaparkovat. Mimo narvaný vnitřní prostor, byla venku taková ťurma, jakoby zahrádka, ale upunděná pod střechou. Číšník mi donesl točený Gambrinus 11 do kryglu s uchem, jak jsem si přál, ještě se omlouval, že má na sobě znak Pilsner Urquell, že jiný nemá. Pivo bylo vynikající, tím ta paráda ale skončila. Kuchaři nestíhali, tak honem, honem, – krokety byly nedosmažené – napůl syrové. Stejně tak manželčiny stejkové hranolky. Sýry jakbysmet a navíc jsme měli každý úplně jiný druh sýra. Takže z hranolků i z kroket “táhla” mouka. Servírku znám, byla mojí žákyní, v učení nebyla žádná hvězda, ale slušně pozdravila, řekla “prosím” a popřála “dobrou chuť”. Za kuchaře samozřejmě servírka nemůže, ale jestli je honila, a říkala “dělejte, dělejte, mám tam plno lidí, ať mi nenadávají, že musí dlouho čekat”. …
Už jsem o tom psal: V každé restauraci jsou minimálně dva kuchaři, kteří se střídají. Jeden je výnikající odborník a druhý je “lama”, nebili lůzr. To aby se člověk ptal jestli vaří Franta nebo Pavel a podle toho se rozhodl jestli má hlad nebo ne.

A proč se lidé neustále vrací do McDonalďs a spol.? Protože to chutná stále stejně, kdykoliv, bez ohledu na to, která směna právě slouží. Říká se tomu unifikace, to znamená “výroba” potravin podle určitých norem. Je eliminován lidský faktor.

A jak je to s “kovidem”? V televizi vidíme nahranou reality šou, jak tam po každém zákazníkovi utírají a desinfikují stoly a židle (v té souvislosti mě napadá, jak se dezinfikují ty kovová, nebo nádherná barevná skleněná brčka).
My jsme přišli ke stolu a na něm byl ještě “bordel” po předchozích hostech. Tak to žena dala na stranu. Servírka to odnesla, ale, že by aspoň utřela mastný, uťapaný stůl, nemluvě o desinfekci, to ji ani nanapadlo.

0
0

5 komentáře

  • Hanka

    Mám KFC asi 150 m vzdušnou čarou, stavili jsme se tam jednou a po pravdě, neláká mě to. Večer vidím rozsvícený poutač, když fotím večer nebo v noci, tak na fotkách je. Jinak s tím úklidem stolu po předchozích hostech: je myslím, i na nás, pokud neupozorníme, sami si škodíme. Co na tom, že si taková obsluha “něco” pomyslí. Já si pomyslím o takové servírce taky svoje. Ne, já jí to řeknu.

  • Eliss

    No, tak to je opravdu škoda, a to s tím neuklizeným stolem, to by se stávat nemělo. Pochopím to v závodní jídelně, ale v takovéto restauraci ne. Škoda toho jídla, alespoň že bývalá žákyně slušně pozdravila 😀

  • blondýna

    No, opět mám nějaké zkušenosti z naší gastronomie a je to smutný level. Předražené, nevýrazné jídlo bez znalosti receptury, kupříkladu rizoto není sračka z školní jídelny s kusy mrkve, ale speciální italský pokrm z k tomu určené rýže.
    Vídeňský řízek smažený na rostlinném oleji, místo aby byl suflován na přepuštěném másle.
    O kuřecím vývaru nemluvě, pokud je tažený a kvalitně založený, nechutná jako masoxová sračka.
    Ano, máš pravdu, pokud si do svých podniků lidé nebudou přijímat odborníky, kteří odcházejí za lepším, bude to jídlo podle toho vypadat.
    Já si dávám v mekáči kávu a zmrzlinu, ostatní nejím, nechutná mi to.

  • Ruzena

    Já mám, co se vaření týče , moje heslo že “v kuchyni se nesmí pospíchat”. Vím, že něco jiného je vařit doma pro rodinu a něco jiného v plné restauraci , ale hodně pomůže dobrá organizace. A kdo pospíchá, ať si zajde do McDonalda apod.

Napsat komentář: Hanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *