Rubrika: Kámomeil

Projev prezidenta ČR

“Rád jsem přijal pozvání do Lidic, protože právě zde si vzpomínáme na tragickou událost naší historie. Kdyby to byla jenom nostalgická vzpomínka, tak by to bylo málo, ale bohužel, jak říkal Santayana, lidé, kteří zapomněli na svoji minulost, jsou odsouzeni k tomu ji znovu prožít. A my prožíváme to, čemu se říká iluze déja-vu, iluze již jednou viděného, iluze, že se opět vrací mezinárodní terorismus. Ale ona to není iluze, ona je to, jak se kdysi říkalo po sovětské okupaci, tvrdá realita. V minulosti byl mezinárodní terorismus reprezentován především rasovou nenávistí, kterou ztělesňovalo nacistické Německo. Dnes je mezinárodní terorismus charakterizován náboženskou nenávistí islámského fundamentalismu, ale výsledky jsou v obou případech stejné,” zahájil projev Miloš Zeman.

“Dovolte mi, abych vzpomněl na svoji nedávnou návštěvu Číny, v jejímž závěru jsem se byl poklonit obětem takzvaného Nankingského masakru, kde zahynulo 300 000 civilních obyvatel v roce 1937. Řekl bych, že tehdy začala druhá světová válka, válka mezi Čínou a Japonskem. My jsme příliš europocentričtí a domníváme se, že druhá světová válka začala v září 1939, ale nebylo tomu tak,” připomenul události v Asii v roce 1937 Miloš Zeman.

“Chtěl bych připomenout, že v roce 1935, kdy Němci okupovali demilitarizovanou zónu v Porýní, bylo možné dosáhnout toho, že by britské a francouzské divize bez jediného výstřelu dokázaly německou okupační armádu porazit, protože ta neměla ve své výzbroji žádné ostré náboje a měla příkaz se stáhnout, jakmile narazí na odpor. A místo toho byly vydány některé prázdné protestní rezoluce proti porušení Versailleské smlouvy, třebaže tehdy v Německu byl německý generální štáb a jeho šéf, generál Halder, který pokládal Adolfa Hitlera za nebezpečného blázna, připraven právě na základě tohoto zásahu britských a francouzských ozbrojen​ých sil Hitlera svrhnout. Kdyby k tomu došlo, nebyla by Mnichovská dohoda, nebyl by holocaust, nebyla by druhá světová válka, a tedy by ani nebyly Lidice. Jak málo tenkrát chybělo. Ale takzvané demokratické země měly tehdy v čele zbabělce. Nebyl tam ani Churchill ani de Gaulle, byl tam Chamberlain a byl tam Daladier, byli tam lidé, kteří v pohodě svých kanceláří se obávali tehdy pacifisticky naladěné většiny svých voličů, kteří se báli války. A protože se báli malé války, měli nakonec válku velkou,” pokračovala hlava státu.

“A tím chci závěrem svého vystoupení přejít k analogii se současno​u​ situací. I my jsme dnes zbabělci, a vím, že přihlouplí novináři mě budou za tuto kritiku kritizovat. Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou, která zde vznikala a vyrůstala po mnohá a mnohá staletí,” bouřil Miloš Zeman.

“Myslím si, že dnes bychom si měli uvědomit, že teroristické útoky v Evropě jsou právě dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci. Česká republika se nemá za co stydět. Bojujeme proti islámskému terorismu v Afghánistánu, v Iráku, na Sinaji, v Mali i v jiných zemích. Ale co dělají ti ostatní? Před dvěma dny jsem se vrátil ze summitu NATO v Bruselu a na pracovní večeři, když všichni vyjadřovali kondolence britské premiérce, jsem říkal, já nechci na každém summitu NATO někomu kondolovat, protože se jednou může stát, že budete kondolovat mně. A aby k tomu nedošlo, potřebujeme dosáhnout toho, aby islámští radikálové, kteří jsou dnes viditelní na sociálních sítích, nebyli považování za zbloudilé ovečky evropské civilizace, ale naopak za nepřátele této civilizace, a aby byli deportováni, případně uvrženi do vězení. Vidíte na příkladech těch, kdo způsobili řadu evropských teroristických útoků, že je tajné služby měly v hledáčku po řadu měsíců, a nic s tím neudělaly. To je právě ta zbabělost maskovaná jako multikulturní tolerance. A tak přeji všem Evropanům, a nejen jim, aby našli odvahu. Odvaha je těžká, zbabělost je levná, ale díky zbabělosti zde můžeme mít nové a nové Lidice. Mějme proto odvahu,” uzavřel své vystoupení 27. května 2017 v Lidicích

Miloš Zeman.

Který debil přišel na to jít do EU, to máme za to, že jsme tam vlezli. To se snad nedělo ani za RVHP. H r ů z a !

Přisadili si i bývalý francouzský “američan” prezident Hollande a rakouský ministr zahraničí.

Dovolím si madam Angele připomenout, že to byli její předkové, ne naši, kdo před pětasedmdesáti roky z Evropy udělali lidská jatka. Byli to příslušnici jejího národa, kteří přeměnili šest milionů Židů v prach a popel. Byli to vojáci německého wehrmachtu, kdo za sebou nechávali spálenou zem i její obyvatele. Byli to Němci, kdo mučili ženy a děti.

Rakušáci se dnes tváří, že oni nic, oni muzikanti, a byli téměř Hitlerovou obětí. Když ho vítali při anšlusu záplavou květin a jásotem, toho svého milovaného rodáka z Braunau, to nebyli oni? Rakouská státní příslušnost mnohých velitelů koncentračních táborů také není pravdou? Když jsem viděl dokumentární film z pohřbu válečného zločince Otto Skorzenyho v Madridu a Vídni, kde v roce 1975(!) Rakušané hajlovali, měl jsem vlčí mlhu?

Velmi doporučujeme návštěvu mauthausenského lágru s vyhlídou na Alpy, resp. toho mála, co z něj zbylo. Uvidíte pece, v nichž pro pobavení rakouských dozorců byli upalováni vězni zaživa. Křik a nářek nešťastníků nazývali bodří wurstoví tatíci “andělské zpívaní”. Možná tak zpíval i Karel Hašler, než ho umučili.

Při vchodu do krematoria si všimněte nenápadné železné tyče nad vchodem a na ní připevněného ocelového lanka. Na lanku byly věšeny malé děti. S pověstným rakouským pivním humorem se zařízení nazývalo “Houpačka”.
Uděláte-li si malou procházku pod lágr, do kamenolomu, spatříte další hrůznou kulisu špílců našich veselých sousedů. Strážní nutili skákat vězně z kolmé čtyřicetimetrové skalní stěny do vody malého jezírka na dně kamenolomu. Kdo váhal, toho zastřelili. Kdo skočil, byl “parašutista”.Mrtvý parašutista. Oh, k popukání!

Prvního, který vyšel až nahoru, pažbou pušky praštili do obličeje. Ten upadl nazad a dominovým efektem popadalo dalších několik set lidí, přičemž nesměli dvacetikilový kámen pustit z rukou. Na to, kolik tato hra bude stát životů, uzavírali dozorci sázky. Joj, to byly veselé časy!
Apropó… Pokud máte zájem vidět místa, kde ubili, umučili nebo upálili Rakušané někoho z vaší rodiny, musíte zaplatit! Ano, v Mauthausenu vás zkasírují jako u kolotoče a ještě vám, vy xenofobové a rasisti, zahrozí ministr Kurze ukazovákem a sníženými příděly peněz z EU.
Máslo na temeni své hlavy pozapomněla i sladká Francie. Ta se nerozpakovala do německých koncentračních táborů dodávat Židy ve velkém. Když počet nežidovských běženců z jiných zemí, včetně Česka, dosáhl počtu 60 000 lidí(!), Francie v roce 1941 vyhlásila uprchlickou krizi a další lidé do země vpuštěni nebyli.

Přitom – každý z válečných migrantů ve Francii musel prokázat, že má prostředky na živobytí. Pokud neměl, byl deportován do domovské země, tj. – většinou do Říše. Tím pádem do koncentráku, na šibenici, nebo rovnou před popravčí četu.

A jestli se chcete hodně zasmát, doporučujeme ke čtivu válečné dějiny pařížského hotelu Ritz, kde se tvořila budoucnost poválečné Evropy. Pochopíte, odkud a proč se fašistická EU vzala.

Dovolíme si paní Merkelové a ostatním kazatelům morálky připomenout, že žádný z našich předků nikdy nikoho nemučil, neoloupil, ani si nepřivlastnil cizí zem nebo majetek.

Jestliže má paní Merkelová post coitum výčitky svědomí a zve si domů hosty, je to její věc. Avšak nemůže si pozvat problematické přátele, a potom je ubytovat a nechat živit u sousedů.

Paní Merkelová a páni Holland a Kurze by se za svoje výroky měli omluvit a prosit za odpuštění.

Mocenské čachry budou opět působit lidem Evropy utrpení, bolest a smrt.

Další článek této rubriky už bude jedním z těch závažných.

Bude-li vás něco zajímat, tak si to přečtete a případně i okomentujete.