Zážitky z posledních dnů

Byl jsem rád, když žena koupila šunku od kosti – tak se jmenovala. Vždy jsme se o ni spravedlivě rozdělili.- Já jsem snědl ten tučný okraj a trochu, a žena si dala ten zbytek. Už tehdy nepatřila k nejlevnějším, ale jak kdysi prohlásil nějaký člověk rozumný: “Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci.” A navíc takové ty toustové šunky se skoro netají jíst a kuřecí nemusím vůbec.

Teď vymysleli splašení manažeři, že se bude lépe skrývat zvýšení ceny, když změní název.
Takže už máme pražskou šunku a nově šunka Vocílka v BILLA. (příště bude možná šunka Křesílko, nebo šunka Vacátko, samozřejmě s řádným zvýšení ceny, tak dlouho, až mě naštvou a obejdu se bez ní.)
Zase se ale objevil slovenský točený a ještě by mohli oživit hlavičkový salám.

Ale, když už jsme na jednom paragonu, tak vřele doporučuji Tyrolský salám se sýrem. Měl jsem ho včera poprvé, strašně mi zachutnal. A tak dlouho jsem zkoumal, co to tam jsou za tukové kousky, až jsem do toho tak dlouho šťoural nožem, až jsem pojal podezření, že je to nějaký tavený sýr. Což jsem sice nechápal, ale nakonec jsem si to vygůglil a pak jsem si přečetl složení. A skutečně.

BILLA – ty kilogramové ceny jsou také síla, co?
Pokračovat ve čtení “Zážitky z posledních dnů”
1
0

Nádraží ČD a okolí

Courání po okolí a pár výcvaků.
Obrázky v plné velikosti zobrazíme tak, že klikneme do obrázku pravým myšítkem a z menu vybereme zobrazit.

0
0

OSTRUŽINÍK

Neviděl jsem ještě, aby tolik kvetl, byl tak vysoký a bylo ho tak hodně.
Že tam je, jsem věděl, protože mi to manželka říkala, ale nikdy nic nestihla obrat, protože ve dvou panelácích je těch sběračů hodně. Letos by to, ale mohlo vyjít. Jen si musí donést žebř.

0
0

Už jste někdy viděli ty l*piče děr?

Dnes je 1. června – Dětský den a oni teprve teď vyjeli po zimě a jali se spravovat rozbité místní komunikace. Vyjeli jsme z parkoviště, a potřebovali jsme jet do města na termín lékařské prohlídky.
Ale ouha. Strašný rachot a jak jsem viděl to monstrum a za ním dělníka v oranžové vestě, tak mi to bylo jasné.
Vyjeli lepiči děr. V ruce držel hadici s tryskou na konci a už to jelo. Smrad z asfaltu a vystříkávali výtluky směsí asfaltu a šutrů.

Manželka prohlásile, že tam nejede a vzala to do protisměru. Naštěstí v jednosměrce proti nám nic nejelo. Protože už jednou se nám to stalo. Parkovali jsme na krajnici u Obecního úřadu v Mikolovicích. Měli jsme tehdy novou, bílou Š 120 L. Když jsme se k autu vrátili, tak bylo černokrupičkové od asfaltu. Na nikom jsme si nic nevzali a museli jsme ho dát do ruční myčky, kde nám to hodná děvčata vyčistila.

Pokračovat ve čtení “Už jste někdy viděli ty l*piče děr?”
0
0

VELKÉ_NOCE

Kdysi dávno, když ještě byl svět normální, tak musely jít dívky o Velikonocích do vody, ať chtěly nebo ne. Naše a kamarádova zahrada sousedily se zahrádkami lidí z “obecňáku”. Oni tam měli vesměs takové kádě z betonových skruží s vodou na zalévání zeleniny. Když se nám klukům podařilo nějakou nebohou dívku dohnat, tak skončila v některé z těch “kádí”.

Pokračovat ve čtení “VELKÉ_NOCE”
0
0