Tento recept mám na toprecepty.cz, teď jsme ho oprášili, tak vám sem dám pár fotek.









Stejně prasknou.
Sedím u sporáku a hlídám je. Dám je do velkého kastrólu, do studené vody, aby byly ponořené. Až začnou ze dna unikat tvořící se bublinky tak vypnu sporák, přikryju poklicí a nechám 10 minut prohřívat (voda nesmí vařit). PŘESTO PRASKNOU.
Co si pamatuji a pamatuji si hodně, tak za mého mládí párky nepraskaly.
Máte stejnou, nebo jinou zkušenost, a víte, nebo tušíte, co je příčinou.
Napište mi do komentářů.
Děkuji.
Maďarský premiér Viktor Orbán přijel na návštěvu České republiky a vezl sebou kamión s mraženými kachňaty. Jinak se tomu říct nedá, i když Kaufland inzeroval, že to jsou kachny (navíc s droby). S hmotností 2 kg se to spíš podobá kuřatům, které se většinou kalibrují na 1500 g.
Jsem zvědav, jak dlouho se bude péct. Možná, že i po 5 hodinách pomalého pečení bude tuhá. Chceme vyzkoušet přípravu na pomerančích.
Až ji upečeme, tak přidám foto.
Polovina pomeranče vlezla dovnitř kachny, plátky nahoru a kolem, podlitá pomerančovým džusem a dvě lžičky medu.
To co se vypeklo je čistý tuk.
Omlouvám se, ale jinak se to vyjádřit nedá.
Kostelecké uzeniny byly vždy synonymem špičkové kvality a tradice. Koneckonců, když přijíždíte do Zábřehu, tak na zdi sila je stále obrovská reklama.
Zatoužil jsem po párcích, které nemůžou při ohřívání prasknout, protože jsou tzv. svlékací a v horké vodě jen nabobtnají. Mimochodem, manželka je nemohla nikde v našich pěti hyper-super-giga marketech sehnat. Všimněte si, že se dnes zase “shání”!!!
Nakonec donesla něco co se zatím párkům podobalo. Do doby než jsem je ohřál a ochutnali jsme je. Nevím jak to smyslově popsat, prostě se nedaly jíst. Normálně bych snědl 4 ks, dnes ráno jen dva a to mě napadlo smíchat hořčici s wasabi pastou.
Přiznávám se bez mučení, že jsem v minulosti volil ANO – čili kapitalistu Babiše. Letos k volbám s manželkou nepůjdeme.
0,680 g stálo 69,90 tzn. kilogramovou cenu 102,80!!!
ANO, my je rádi máme, ale ne každý den.
Ty pravé z Maďarska už naštěstí u nás k dostání jsou, tak nemusíme cestovat k našim jižním sousedům.
Naši domácí výrobci – řezníci se také pochlapili a mnohdy dokonce nám ty naše “napodobeniny” chutnají více.
Jako naposledy výrobek s tak nezvyklým názvem, že jsem si nemohl zanic vzpomenout, jak se jmenovaly. A jelikož jsem neuspěl ani v hledání na netu, tak jsem musel prohrabat účtenky. Naštěstí je manželka zakládá. Nevěděli jsme ani ve kterém z pěti supermarketů, které u nás máme, to bylo?
Našel jsem je v Albertu. Které to jsou vidíte v náhledovém obrázku.
Ty nám chutnaly nejvíce.
Možná se to správně píše steaky, nebo bifteky (beefsteak), prostě maso (k tomu určené) se orestuje, ugriluje, …
Máme dokonce kontaktní gril a speciální stejkovou pánev – dárek od italky (použili jsme ji jen párkrát). Pravý hovězí biftek jsem jedl jen jednou v životě, a to v Harachově v Modré kavárně. Samozřejmě, že jde o kvalitu použité suroviny, např. stařené maso, nebo maso z přesně definované části skotu.
Nejchutnější bifteky pocházejí z mladých býčků či volů masných plemen (Angus, Charolais, Hereford apod.).
Důvodem, proč nemám rád fifteky je ten, že jsou moc tuhé nebo vysušené. Přiznávám bez mučení, že to může být dílem i proto, že je neumíme správně připravit.
Proto preferuji omáčky a k nim třeba i vařenou klišku (jak jsme říkali maso z polévky), a nejraději dušené maso. Vzpomínám si jak babička a po ní i mamka stály půl dne u plotny a pomalu dusily roštěnky, (k tomu široké nudle – mňam). Vařilo se na sporáky, kde se topilo uhlím, měly i troubu a mnohdy i zásobník na teplou vodu. Pláty byly ze speciální oceli, které odolávaly přímým plamenů.
Takže miluji guláše, perkelty, vídeňský guláš, segedýn, dále omáčky cibulovou, okurkovou, křenovou, koprovou a samozřejmě španělské ptáčky s rýží.
Jenže dnes si hovězího masa moc neužijeme, protože díky jeho ceně je to jídlo sváteční.
Vepřový bok – bůček
Žena dostala koupit v našem oblíbeném řeznictví “u variše” krásný vepřový bok bez kosti, takovou špici. Upekla ho v troubě a výsledek je vidět na fotce. Během pečení i po se bytem linula nádherná vůně.
Bok je část čtvrtě jatečně opracované půlky jatečného skotu, telat, jehňat, ovcí, prasat i koní. U prasat se nazývá též bůček, u telat, ovcí a jehňat se označuje jako pupek. U dospělého skotu se dále dělí na bok s kostmi a bok bez kostí.
Vymezení boku jako dílu masa při bourání je odlišné v závislosti na druhu poraženého zvířete, vždy se však jedná skutečně o bok, tzn. boční část těla, bez hřbetu a páteře. U prasat tvoří podklad boku hrudní části všech žeber, žeberní chrupavky a hrudní kost. Vepřový bok s kostí je možno i vykostit způsobem “na žebírko”, při kterém jsou žebra odřezána a prodávána zvlášť. V těchto tzv. masitých kostech” musí být alespoň 30% masa. Maso je tvořeno hlavně svaly břišní stěny, tzn. příčný, šikmý vnější i vnitřní a přímý sval břišní, dále přímý sval hrudní a u prasete, koně a ovcí také mezižeberní svaly, prsní a pilovité svaly. U telat nemá pupek kostní podklad a je tvořen pouze svaly břišní stěny. Naproti tomu u ostatních zvířat je pupek podložený všemi žebry a zahrnuje i břišní stěnu bez kostního podkladu.
Bok je obecně méně kvalitní maso, hodí se na pečení, nadívání, uzení, vaření a dušení. Je také surovinou pro některé masné výrobky, jako je anglická slanina.
Řekli by jste možná, obyčejné jídlo. Uzené maso a brambory. Záleží ale na tom, jak si dáte záležet. Výsledek je vždy přímo úměrný množství vložené prospěšné práce. A jak vííme, práce šlechtí.
Takže: Uzané maso v celku (já preferuji krkovičku) povaříme půl hodiny v tlakovém hrnci spolu s několika stroužky česneku a s kmínem. To uděláme den předem, aby maso stačilo pořádně vychladnout. V tomto počasí ho stačí vystrčit někam na chodbu. Vývar pak můžeme využít na přípravu výborné uzené polévky. Já osobně po vzoru předků vývar scedím přes jemné sýtko, abych v polévce neměl kmín (moc ho nemusím).
Před obědem maso nakrájíme na kráječi na pokud možno průhledné plátky a dáme opéct na pánvi na domácím sádle.
V dostatečném předstihu si připravíme restovanou cibulku. Oloupanou cibuli překrojíme v půlce a pak kolmo přes léta nakrájíme teňounké půlkolečka. Smažíme zprudka opět na domácím sádle, až do zlatova nebo tmavě hněda. Jakmile je barva podle naší představy musíme kastrůlek ihned zchladit v dřezu v předem napuštěné studené vodě. Jinak by smažení pokračovalo i po stažení z ohně a měli bychom cibulku černou a hořkou.
Oloupané a naosminkované brambory vaříme klasicky v osolené vodě zhruba 20 minut do hodně měkka. Po zcezení je napřed rozšťoucháme a pak metlou pořádně rozšleháme s horkým mlékem, ve kterém jsme rozpustili přiměřené množství pravého másla.
Pak už jen “načančáme” na talíř.
Fajnšmekři si mohou ještě přihodit na vějířek nakrájenou sterilovanou okurku.
Výsledek vidíte na přiloženém obrázku.
Pokračovat ve čtení “Gallo listo para cocinar (con menudillos)”