Byl jsem rád, když žena koupila šunku od kosti – tak se jmenovala. Vždy jsme se o ni spravedlivě rozdělili.- Já jsem snědl ten tučný okraj a trochu, a žena si dala ten zbytek. Už tehdy nepatřila k nejlevnějším, ale jak kdysi prohlásil nějaký člověk rozumný: “Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci.” A navíc takové ty toustové šunky se skoro netají jíst a kuřecí nemusím vůbec. Teď vymysleli splašení manažeři, že se bude lépe skrývat zvýšení ceny, když změní název.Takže už máme pražskou šunku a nově šunka Vocílka v BILLA. (příště bude možná šunka Křesílko, nebo šunka Vacátko, samozřejmě s řádným zvýšení ceny, tak dlouho, až mě naštvou a…