Tichán ukrutný

Cvičil jsem vleže pahýly (to slovo nenávidím, poučila mě o tom rehabilitační sestra v nemocnici – je to prý odborný výraz). Já to beru tak, že mám jen kratší nohy. Nedávno jsem pro ně vymyslel nový název, říkám jim panožky.
Měl jsem mezi panožkama overball a chtělo se mi slušně řečeno pšouknout. Manželka to nemá ráda, přitom také občas „ujde“. Díky tomu míči byl ten zvuk tak divný, že jsem se rozesmál. Tak potom říkám ženě: „Už sis někdy prdla a měla jsi mezi nohama overball?“ Říká že ne a začala se smát. A já na to: „Tak to zkus, je to jako tlumič výfuku, nebo možná i jako odlučovač pevných částic.“
Bohužel to nefunguje jako osvěžovač vzduchu, takže proti jednomu z pšouků, který se příznačně jmenuje TICHÁN UKRUTNÝ to nepůsobí.

Panožky Dírkonošů

Bílý jogurt s ovocem a křupínky

Výjimečná snídaně

Takovou snídani si dám jen občas, jako dnes v neděli.
Jednak bílý jogurt moc nemusím a druhak vše ostatní jsou v podstatě sacharidy. Když už bílý jogurt, tak Řecký, nebo aspoň řeckého typu, v takovém kyblíku.
Ovoce „codůmdal“, dnes konkrétně hroznové víno, kompotované jahody, pomeranč (bohužel takový „vyšeptaný“, t.j. téměř bez šťávy, manželka ho umí ostrým nožem vyřezat jen tu dužinu, tak jako Annabel Langbein, zbytek se pak vymačká, a Physalis.
Nahoře pak kukuřičné lupínky – corn flakes.

Jsem zvědav, za jak dlouho mi to „vyrajbuje“ žaludek a budu mít hlad.

Physalis

Я иду за грибами

Vlastně jedu. A abych zmátl les, tak si ještě můžu zpívat „ja idu za malinoj“.
Jenže to nebylo potřeba, jelikož pro mě sice houby rostou, ale strašně daleko od sebe, ale volala mi moje dávná žákyně, jestli chci houby. 7 kg á 100,-Kč. Ale musel jsem si pro ně přijet do Karlove Studánky.

Ale teď POZOR!, POZOR!, POZOR! na zatracené objížďky.
Buď nejsou značené vůbec, nebo špatně, nebo na jedné křižovatce někdo čorkne tu oranžovou šipku. To, co se stalo nám jsem ještě nezažil. Přijeli jsme na rozcestí do Domašova a tam značka slepá ulice 4000 m.

Jelikož tu cestu dobře znám, tak je mi jasné, že bych se musel otočit a jet 4 km zpět, t.j. celkem 8 kiláků navíc. Vzal jsem to tedy vBukovicích přes řeku a jel nahoru kolem hřbitova na Rejvíz, Dolní a Horní Údolí, Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem a na Karlovu Studánku. Zpět stejnou cestou.
Tak jsme domů dovezli koš hub, aniž bychom vstoupili na jehličí.
A teď co s nimi? Malou část jsme snědli hned jako vaječinu. Pro sřeva to by nějaký šok, takže jak rychle jsme to zhltli, tak rychle to z nás zase druhým koncem vyletělo.
Další část syrových šla do mražáku na omáčku, nebo na guláš. Pak jsme měli nějaké hlavičky jako řízek s brkaší. A pak už se na sýtech jen sušilo.


Pozn.: Tak jsem hledal, až jsem našel …

Doba Covidová

Předcovidová a pocovidová

V době před údajnou pandemíí Covid – 19 jsem se nějak zažral do ženského tenisu. I proto, že máme tolik úspěšných hráček (nových mladých talentů).
Pak jsem měl pauzu, protože se nehrálo. Včera jsem se podíval na záznam utkání Kvitová – Bouzková, který se hrál v Cincinnaty. Bylo to takříkajíc téměř „oničem“. Hlavně ochozy byly zcela prázdné, takže chyběly výkřiky povzbuzování a aplaus, který musí mnohdy tišit rozhodčí. Čárové rozhočí jsem, tam neviděl, byla tam jen jedna podavačka míčků v roušce. Hráčkám nikdo nepodával ani neodebíral ručníky, musely si pro ně chodit samy. Zápas se tím nějak natahoval a působil celkově nějakým unaveným dojmem. Zejména Petra Kvitová byla nějaká bez nálady, koneckonců výsledek tomu odpovídal.

Ilustrační obrázek – pixabay

Strach z onemocnění, ev. ze smrtií se šíří a prostupuje celou splečmostí. Někdo ten strach a obavy možná záměrně „podkuřuje“ v naději, že až vstanemem z popela, ekonomický růst poskočí mílovými kroky. Celosvětová ekonomická krize z nadvýroby by přišla tak jako tak a tímto způsobem se vše jen urychlilo.
Kde „to“ vzniklo, jak „to“ vzniklo ev. kdo „to“ vytvořil nebo vypustil se možná nedozvíme, protože to nikdo nepřizná i kdyby ho mučili. Je to velká příležitost pro všechny odborníky, ale i pseudoodborníky, laiky, dezinformátory a všechny, kteří se chtějí zviditelnit k tomu, aby pouštěli do světa své zaručené teorie, pravdy, ale i výmysly a bláboly.
Typickou ukázkou je nošení nebo nenošení roušek. Já osobně si myslím, že to, co z našeho těla ochází ven jsou nějaké zplodiny metabolismu, neboli nepotřebné, potažmo škodlivé látky. Vdechovat je 8 hodin i více zpět, asi není moc dobré.

Takže nám nezbývá, než vzít rozum do hrsti a chovat se racionálně, čili rozumně.

Ilustrační obrázek – pixabay

Kupuji ženě květiny

Ne pořád, ale občas, nebo dost často.

Tedy minimálně ve srovnání s jinými muži, které znám.
Vlastně kupuji – ona si je koupí sama, cena je na společném paragonu z marketu a doma položí kytici na stůl. Já ji vezmu, předám jí ji, dám ji pusu a je to. Ona ji vyndá z celofány, zastřihne dlouhé konce a rozprostře je do vázy s vodou. A pak už si o ně pečuje, dokud nezvadnou.
No vlastně já je potom ještě vyfotím a dám na Instagram.

Tuňákový salát

Je to konzerva.
Jíst konzervy se moc nedoporučuje, protože vesměs obsahují hodně soli. Ale jejich předností je dlouhá trvanlivost (vyjma polokonzerv).
Tuňák je hodně dobrá ryba. A doplněná o zeleninu – v tomto případě o zelený hráček, mrkev, kukuřici a navíc jsou tam ještě olivy. Po otevření jsem by trochu zaražený, říkal jsme jsi, kde je ten tuňák (byl dole). Obsah tuku přiměřený, nějaká šťáva a výsledná chuť velmi dobrá.

Obsah po otevření
Obal s povinnými údaji a „ilustrativním“ obrázkem

Jak se prodává vzduch

Tašky s marmeládou LIDL

TAKTO!!!
Cena á ks. 9,90 Kč
Hmotnost jsem se z paragonu nedozvěděl.
Nemají náhodou povinnost ji uvádět. Takže se nedozvíme cenu za kilogram!!!

Vepřový guláš

Vepřový guláš

Celkem taková klasika, jak se většinou dělá guláš, jen ne z hovězí klišky, ale z vepřového plecka. K tomu ten knedlík s největší nasakávací schopností. Já pro omezení příjmu sacharidů jen jeden …

Příroda – kdo je víc.

ČLOVĚK VS. PŘÍRODA
Příroda kolem nás a příroda v nás.
Stále říkám, myslím si to a trvám na tom, že nejsme nic víc a nic mín, než součást přírody.
Živé, či neživé, toť otázka.
Jsou určitě, víry, náboženství a přesvědčení, že i kámen má svůj vnitřní svět. Mnohdy je víra víc, než realita a skutečnost. I onen vzpomínaný kámen má nějakou vnitřní strukturu a částice tak malé, že o nich zatím nemáme ani tušení. A mezi nimi existují nějaké vazby, ovlivňují se a jsou v pohybu. Existuje teorie, která říká, že každý systém má tendenci udržovat se v rovnovážném vztahu. Systém je vlastně soustava prvků a vazeb mezi nimi.
Za součást přírody považuji i vesmír. Díval jsem se včera na dokument o raketoplánech. To, co jsem se dozvěděl, bylo pro mě úplé novum a nestačil jsem se divit. Věřím, že mnoho z vás to neví také. První americký raketoplán vybuchl při startu a zahynulo v něm 7 astronautů. Ke stejné tragedii pak došlo před koncem celého projektu, kdy raketoplán shořel v atmosféře při návratu, kvůli poškození ochranného pláště. Zahynulo tak podruhé opět 7 američanů.
Program NASA, který počítal s tím, že raketoplány budou ekonomicky výhodnou variantou cest do vesmíru, tak měl nakahánku. Rusové postavili svůj raketoplám Buran (bouře). Záchrana přišla po rozpadu Sovětského svazu, kdy Ruská federace byla v konci s penězmi a potřebovala dokončit svou orbitální stanici. Došlo ke spojení obou států a podáním ruky v průlezu skončila studená válka. Američané, ale chtěli mít svou orbitální stanici, takže ji začali budovat. Když byla rozestavěná z poloviny, tak došlo právě k oné druhé tragedii. Nakonec je díky spolupráci asi sedmnáctí zemí světa stanice hotová a krouží na nebi kolem nás.
Také rád sleduji televizní pořady o přírodě. Naštěstí jich mám na výběr asi pět, protože v televizi jinak nic moc ke koukání není. Je neskutečné, jak díky dnes velmi pokročilé technice jsou vidět detajly v hodně vysokém rozlišení. Některé příběhy ze života skupin, klanů rodin a gengů nejsou nepodobné naší lidské populaci. Mnohdy se mi zdá, že nás i předčí. Například vrána je údajně velmi „inteligentní“. Jedna si rozbíjela skořápku ořechů tak, že ho hodila na přechod pro chodce. Až ho nějaké auto přejelo, tak se hned nevrhala pod kola jedoucích aut, ale počkala si až na semaforu naskočí červená. Mnohdy veškeré chování zvířat svádíme na pudy.
Ale, abych dodržel to vs. z tématu, tak to by nebyl systém, ve kterém by neexistovaly antagonismy. Ale vnitřní i vnější rozpory a jejich vyřešení jsou možná hnacím motorem pokroku a rozvoje. Pokud jde ale o člověka a přírodu, tak to vždy „podělá“ člověk.
Na závěr jen glosa. Nechci dát za pravdu hysterce Grétě, ale dnešní zima ve městě Jeseník, je úplně jiné roční období. Takže je možná něco divného v království Dánském….