VŠEM MÝM BÝVALÝM, SOUČASNÝM I BUDOUCÍM BLOGOVÝM PŘÁTELŮM

Nejsme to co jíme, ale to, na co máme chuť
VŠEM MÝM BÝVALÝM, SOUČASNÝM I BUDOUCÍM BLOGOVÝM PŘÁTELŮM
Tak jsme se toho svatomartinského oběda nedočkali. Snědli jsme jen kyselé zelí připravené na moravský způsob (tzn. s „glajdou“ – jíška + strouhaný brambor) a k tomu výborné bramborové noky. Na fotce je to sice i s tím stehnem, ale to jsme po vyfocení dali pryč a pak dále tepelně upravovali. Manželka byla celý den tak vzteklá a říkala mi ani to nefoť a běda jestli se s tím budeš někde chlubit a zveřejňovat to.
Strašně rád bych se dozvěděl v nějaké vašem komentáři, co bylo příčinou a proč tomu tak bylo.
Krémové – na italský způsob.
Na oleji, másle a sádle orestujeme cibuli a pak houby.
Rýži uděláme zvlášť, tak jak jsme zvyklí, jen ve fázi, kdy rýži zastříkáme citronem, tak do ní zamícháme nastrouhaný parmezán. Pak rýži smícháme s houbama a je hotovo.
Můžeme servírovat na talíř.
Uvaříme tři vejce natvrdo. Žloutky uřeme se lžící másla. Přidáme 1/2 konzervy Májky (cca 100 g) a nastrouhané bílky. Vše prošleháme a je hotovo.
Recept:
Suroviny:
70 g kokosová mouka
2 plž kakao
3 vejce
100 g bílý jogurt
1 člž skořice
sladidlo dle chuti (např. Kandisin)
špetka sody
Postup:
Vylít na vymazaný plech, pečeme na 170 °C 12 až 15 minut (podle trouby). Po vychladnutí potřít vyšlehaným tvarohem se zakysanou smetanou a mascarpone, sladidlo dle chuti. Něčím posypat, nebo ozdobit (třeba nastrouhanou hořkou čokoládou aspoň 70 %).
Co je pravda a co lež?
Porovnával jsem dvě rozporuplná videa.
Tak nevím, jestli budete mít tu trpělivost a tolik zvědavosti, aby jste obě videa shlédli celé, až do konce. Já jsem to dlouho nemohl rozdýchat, protože jsem v těchto směrech naprostý laik, takže mi dosud nezbývalo nic jiného než bezmezně věřit odborníkům.
Teď už se do toho míchají i umělci, fotbaloví fanoušci a bývalí politikové, kteří vylézají z děr v naději, že nastane jejich nový čas.
Rád bych znal váš názor, co si o tom všem myslíte.
Jsme dost nespokojeni s tím, co nám dováží za obědy, mnohdy až nadáváme a teď jsme už začli v jídelníčku některé dny vynechávat – na odlehčení.
Mám rád boršč a i dušenou mrkev. Po dnešku jsem si tato jídla zošklivil. Podle mne se dělá boršč úplně jinak. Oni tam neměli žádnou červenou řepu, naopak tam asi byly veškeré zbytky, jako salám, kuřecí maso, vepřové maso a hlavně samá velká kolečka mrkve a další neidentifikovatelná zelenina.
Kvalita jídel je také dost proměnlivá, asi podle toho, který kuchař vařil.
Na výběr moc nemáme, nevíme o nikom dalším, kdo by rozvážel obědy. Vaří hodně hospod a restaurací, ale to znamená obléct se a za každého počasí sednout do auta a pro jídlo si dojet. Vlastně je ještě možnost jíst denně pizzu, tady je výběr velký, ale …
Jsem typ „dobré prase všechno spase“ a tzv. „domácí popelnice“.
Mám to od dětství. Babička mě učila, že zbytky se nenechávají a nejlépe ještě talíř vytřít chlebem, nebo vylízat. Ještě před několika lety jsem to dělal a dojídal jsem všechny porce, které někdo nedojedl.
Také mi nevadí, když je stejné jídlo na oběd a stejné na večeři. Nebo třeba několik dnů v týdnu, až se dojí.
Teď už mám utrum, protože moje diabetička mi předepsala nějaké drahé injekce, které si píchám jednou týdně ve stejný den a hodinu (tuším, že se to jmenuje OZEMPIC). Po nich trpím nechutenstvím a jdou na mě nauzea, hlavně pokud toho sním víc a v žaludku mám tlak. Takže nechávám zbytky.
Manžeka přišla na metodu, jak ohřát smažené řízky, aby byly jako čerstvé. Dá je znovu na pánev s máslem. Já jsem tu metodu vylepšil o nakrájení na kostičky. K tomu vařené brambory a kompot.