Pandemie strachu

Je až neuvěřitelné, jak někteří autoři sci-fi dokázali předvídat budoucnost.
Nebo naopak někteří dobrodějové – alias kreténští stodebilové čtou hodně vědecko fantastickou literaturu a dokáží se jí inspirovat a uvést ji v praxi.
Pěněz mají tolik, že neví co s nima, tak už jim chybí jen moc. A nejlépe je ovládnout celou planetu, případně Mars a spol.

Tak například autor Veronica Roth a podle její předlohy natočený film Aliance.

 Nová vůdkyně Chicaga Evelyn vytvořila ve městě takový systém, že je lepší odejít než čekat na smrt. Bývalá bojovnice Tris se rozhodne spolu s přáteli utéct za hradbu, která město obklopuje. Otázkou je, jestli tam najdou lepší místo k životu… Americký sci-fi film (2016). Hrají S. Woodleyová, T. James, N. Wattsová, Z. Kravitzová, M. Teller a další. Režie R. Schwentke

Je nás na planetě hodně a vidina osídlení Marsu je v nedohlednu. Takže je potřeba lidstvo zredukovat. Sice nechápu, proč se zaměřili na seniory a důchodce, protože my stejně dříve nebo později odejdeme do “věčných lovišť”. Takže postupně budou na řadě mladší a mladší, a až už neude kde brát, tak přijdou na řadu nenarozené plody v lůnách matek.

Jakto, že to funguje? Protože, když nejde něco udělat, tak se vždy najde nějaký blbec, který to neví, a udělá to. A pak je vždy dost análních speleologů. A peníze nesmrdí.
Proč máme frakce?
Resp. dva tábory – odpírače a fandy? Také je to plán, protože, když se dva perou, tak se třetí směje. Tím pádem nebude nikdy generální stávka a nikdy nebudou masové demonstrace.
“Už se poprali, už se poprali?” Není potřeba použít mocenské orgány. Stačí vodní děla a dýmovnice.

Chudák bývalý šéf pražské organizace KSČ Miroslav Štěpán, ten pouze vyvezl demonstranty za Prahu a zpět se museli vrátit pěšky, a zavřeli ho za to. Jsem zvědav, jestli ty, co nám to teď dělají jednou pověsí na kandelábry.

0
0

Moje skororodina

Jak jsem k ní přišel?
Cesta celkem dlouhá a složitá. Nejvíc jsem se kamarádil s jedním klukem. Vlastně byli jsme celkem čtyři. Tři z jedné ulice a čtvrtý mušketýr ze souběžné. Ten, o kterém chci psát byl jedním z devíti sourozenců.

Měl jsem vždy silnou vazbu na rodný kraj razovity. Během mé základní prezenční vojenské služby se rodiče přestěhovali do Bruntálu. V roce 1972 to byla celkem (s prominutím) prdel světa. Takže asi za dva roky jsem utekl k mé babičce, která mi poskytla azyl. Tím jsem znovu navázal přetrhané vazby. Bohužel toho nejmladšího z nás jsem si dlouho neužil. Brzy zemřel na rakovinu varlat.

Moji náhradní rodiče to neměli v životě lehké, protože druhý nejstarší syn usnul opilý ve škarpě a umrzl. Ti ostatní jim dělali ale radost. Nejstarší byl příslušník VB, prostřední vystudovaný pedagog, později dokonce ředilel ZŠ a jeden tancoval v Lidovém souboru Písní a tanců dolu Hlubina, kam jsem také chodil. O jednom toho moc nevím, jen, že má postavený tzv. “šumperák” kousek od rodičů mé manželky.
A dvě děvčata. Ta se mi v různých podobách a v různých časech přimotaly do života, ale já jsem si v tom věku, jako telátko, s tím neuměl poradit.

Adoptivní “otec” pracoval v podniku, kam jsem se později dostal jako řidič T603 a vozil jsem papaláše. Nejmladší dcera si vzala maminku k sobě, kde dožila.
Když jezdím “na hroby”, tak za sklem kolumbária jsou čtyři fotky. Dva kluci a jejich rodiče.

0
0

Co mám zase vařit?

To je pořád dokola. Věčná otázka, když už dochází fantazie. A když chceme vařit tradiční česká jídla, taková, která vařily naše babičky a maminky.
Teď mě tak napadá, že jsme dlouho neměli okurkovou omáčku, nebo cibulkovou. Většinou se omáčky vařily na sobotu, protože bylo hovězí maso z vývaru na hovězí polévku k nedělnímu obědu.

Pokud by z některé fotky nebylo zřejmé, co je to za jídlo, nebo, jak se vaří, tak se nestyďte zeptat.

0
0

“Střelil jsem kozla”

Špatný výběr jídla v restauraci. Skočil jsem na lep zeleného lístku s reklamou na hovězí guláš s bramboráčky, karlovarským knedlíkem, s cibulí a feferonkou.

Jediné, co bylo na talíři jakž takž jedlé byly ty bramboráčky. Maso bylo šlachovité a jeden kousek nějak podezřele zaváněl. Karlovarský rohlík byla koule slepených suchých rohlíků a byl tak tvrdý, že nešel ani ukrojit. Do feferonky jsem se netroufal kousnout, byla červená a obří – dobrých 15 cm.
Nejvíc jsem si pochutnal na “bazénu” – velká sklenice half und half Cola Zero a sodová voda.

Ostatní si dali klasiku – smažák s hranolkama a tatarkou, dále bramborové knedlíky plněné uzeným masem se špenátem a olomoucké tvarůžky s brambory a tatarkou. Byli celkem spokojeni o čemž svědčily “vymetené” talíře.

Nakonec nezbytná kafíčka. A opět jsem měl smůlu. Vymyslel jsem si alžírskou kávu. Jenže šlehačka byla zdrclá a po vaječném koňaku ani slechu, ani dechu!
Tělo, resp. žaludek se bránil, takže jsme museli rychle zastavit na kraji silnice a zvracel jsem.

Současné ceny v restauraci
0
0

Ať děláš, co děláš …

Stejně prasknou.

Sedím u sporáku a hlídám je. Dám je do velkého kastrólu, do studené vody, aby byly ponořené. Až začnou ze dna unikat tvořící se bublinky tak vypnu sporák, přikryju poklicí a nechám 10 minut prohřívat (voda nesmí vařit). PŘESTO PRASKNOU.

DIETNÍ PÁRKY – VÍDEŇSKÉ
Řešení, v místě praskliny rozkrojit a dát na chleba s máslem.

Co si pamatuji a pamatuji si hodně, tak za mého mládí párky nepraskaly.
Máte stejnou, nebo jinou zkušenost, a víte, nebo tušíte, co je příčinou.

Napište mi do komentářů.

Děkuji.

0
0

Konec pekařů v čechách

Vlastně konec pekáren v olomouckém kraji.
Na jesenicku zůstaly z cca 14 soukromých – živnostenských pekáren jen 2, vlastně co vím, tak jen jedna. Z průmyslových pekáren skončila nejprve “státní” pekárna v Jeseníku (mimo jiné i pekárna podobného typu v Bruntálu).
Do chátrajícího objektu se nedávno přestěhovala Selská pekárna. Ta se ještě drží, protože jsou to zemědělci a ti si vypěstují vlastní pšenici a semelou na mouku ve vlastním mlýně (to se to pak podniká).
Postupně se většina malých pekáren zavřela, protože se dostavěla průmyslová pekárna v Šumperku, zvaná Skřivánčí dvůr.

Pekárna Skřivánčí dvůr v Šumperku končí svou třicetiletou historii. Největší pekárnu na Šumpersku i v širokém okolí její majitel zavírá. Známé je už i budoucí využití rozhlehlé budovy.

Zdroj: https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/pekarna-skrivanci-dvur-zavreni-pek-group-20211011.html

Do Kauflandu nám vozí chléb (mimo jiné výborný – kvasový) až z Krnova. Tu převzal po svém otci jeho syn. Seděli jsme spolu v lavici, když jsme studovali a posléze odmaturovali na SPŠ-PT v Pardubicích.

Na pětníku

Hyper-super-ne giga

v našem městě.Říká se to, že je to všemi směry jen pár kroků, otočíme se na pětníku.Tak se dá říct, že jsou rozmístěny obchodní řetězce u nás kolem náměstí.Je to důkaz jak jsou developeři vychcaní. Proč by to stavěli někde na poli za vesnicí, jak je tomu v Německu?Česká cesta ryzího kapitalismu.


0
0

Volby dvadvacetjedna

Tentorát jsem nebyl volit, tak si za to můžu sám.
Nadšený z výsledku nejsem, co vám budu povídat … Bohužel, jak to pravdivě dříve okomentoval náš pan prezident, umožnění vzniku koalic – slepenců bylo spácháním podvodu na voliče. Je to jako hra deset na jednoho. Prsty v tom má předseda ústavního soudu, inrikán Rychecký.

Pobavilo mě, jak se po oznámení výsledku pasoval Fiala na předsedu vlády. Jenže, jak se říká: “Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.” Ještě totiž přijde na řadu Miloš Zeman, a ten bude mít poslední slovo.
Na druhou stranu, když byli v opozici, tak byli nejchytřejší na celém světě, takoví rozumbradové – všude byli a od všeho mají klíče. Tak teď bych je nechal ať ukážou, co dooravdy umí – nechal bych jim v tom vymáchat čumák.
Co je malou náplastí na mou rozervanou duši, že neuspěli Piráti. Byla to uměle, zřejmě na zakázku vytvořená strana, s chytlavým názvem, zejména pro teenagery. Imponoval ji kladný vztah k drogám, pojem hacker a kladný vztah k IT.

Na druhou stranu mi je líto ANO, zejména, místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, Doc. Ing. Karla Havlíčka, Ph.D., MBA.  a místopředsedkyně vlády a ministryně financí JUDr. Aleny Schillerové, PhD. Ti reálně odpacovali gró problémů a změn, zejména v době pandemie a jejich dopadů. Ti ostatní se vesměs vezli.

Velkou radostí mě naplňuje, že do propadliště dějin se spolu s celou ČSSD propadla ministrině práce a sociálních věcí Jna Maláčová. Předseda Hamáček také nebyl můj šálek kafe.
Bohužel slova komunismus, komunistická a komunista se zprofanovala a dlouho po nich ani pes neštěkne.

Na závěr ještě poznámka. Do určité míry se na patovém výsledku podepsala nechuť možná podstatné části voličů nosit roušky a vůbec tak dlouho dodržovat přísná omezení a opatření. Čili byl to jakýsi truc.

0
0

Spor o rizoto

Zahlédl jsem onehdy v televizi reprízu známého seriálu Ano šéfe.  Zdeněk Pohlreich tam vedl spor s provozní a majitelkou restaurace o tom , jak má vypadat správné rizoto. On tvrdě prosazuje italský typ, který já nemám rád. Je to spíš rýže v mléce, a parmezán je do rýže zamíchán ještě za horka, takže se rozpustí.

Krémové rizoto:

Pravé italské rizoto, zdroj: http://www.rizotorecept.cz/prave-italske-rizoto/

My Češi děláme rizoto takto: viz.

Restaurace má vlastně dvě provozní, které se střídají ve směnách a dělí se o pravomoc, což je asi nedobře. Celý provoz stojí a padá na kuchaři. Při opakované návštěvě si ho Zdeněk nemohl vynachválit, takže nakonec jim dal nálepku se 3 hvězdami.
Jinak je to samozřejmě tzv. “reality šou”, jejíž formát jsme koupili na západě.

0
1

Už vím, proč nebudu volit koalici Pirátů a Starostů

Protože vybudování průplavu Labe – Odra – Dunaj je mým celoživotním snem.

Ty důvody, které uvádějí proti jsou nízké a malicherné.
Kdyby stejně uvažovala Panamská Republika, tak by nikdy nebyl průplav světového významu, Panamský průplav mezi Atlantským a Tichým oceánem. I když později za pomoci USA na dostavbě.
Co brání tomu, aby se na budování “našeho” průplavu domluvila EU? Schvalují se mnohem větší “kraviny”.

0
0

MALLORCA 2021

Mám v sobě tolik dojmů, že nevím, čím mám začít.
Jedna ze zajímavých věcí na Mallorce je, že tam neznají vykání. Všichni, bez rozdílu věku, pohlaví a náboženského vyznání se zdraví “ola”, což je něco jako naše ahoj. (neplést si prosím s “olé” – to je pokřik na býčích zápasech)

Bohužel Covidová pandemie změnila spoustu věcí. Například roušky. Musely se nosit po hotelu a v jídelně. A když jste si chtěli od bazénu odskočit pro pivo, tak si také roušku nesmíte zapomenout. Na stolech v jídelně, ale i u denního baru byly stoly ob jeden označeny křížkem a tam se nesmělo sedat.

Byli jsme tam na přelomu června a července, takže kousek byl bez školáků a zhruba třetího července se tam nahrnuli hlavně němci a poláci. Ale řeknu vám, ty poslední dny nám už ten dětský křik lezl na nervy, byli tam totiž i kojenci a ty jen tak na povel neutišíte. Říkali jsme si, že příště pojedeme jen do adults only.

Mám vizuální paměť a mám rád obrázkové písmo, takže to podstatné je v galerii – výše.

Ještě mě napadlo, že na Mallorce zásadně nedávají účtenky – paragony. Výjimečně jen ve značkových prodejnách. Takže “šedá” ekonomika je nejen u nás.

1
0