BIO

Inspiroval mě článek u HORALKY, který se týká bioprodukce bioproduktů a jejich dostupnost a nákup “ze dvora statkáře”,

a koupil jsem včera v Šumperku v Jednotě snad první biopotravinu svého života.

Již dřive jsem si všiml u nás v BILLE takového zvláštního ostrůvku hned za turnikety. Koukám na to, vypadalo to jako výprodej prošlého ovoce a zeleniny, akorát nějak podezřele hezky zabalené. Manželka hned volala “huš!”, “jedeš od toho”! Nechápal jsem. “Jsou to bio potraviny, podívej se na ty ceny!” Nevím, peníze mi nic neříkají, stovka, pětka nebo tisícovka, všechno jedno. S penězmi odjakživa hospodařila a hospodaří manželka. Mi stačí v kapsičce pár drobáků na kafe z automatu.
A ještě jeden dřívější zážitek z ALBERTA, kdy já, maniak na mléčné výrobky, jsem šahal do regálu pro kozí mléko, nebo to byla kozí kyška, či co? Málem jsem přišel o ruku, jak mi ji žena chtěla urazit. “Podívej se kolik to stojí!”
Co se tedy stalo včera? Již delší dobu si stěžujeme, že se nedá sehnat taková ta kulatá rýže, která byla hezky mazlavá a ze které se dalo udělat dobré rizoto, a udělat z něj na talíři napěračkou hezky držící kopeček. Všechny rýže jsou dlouhé, špičaté, paraboloid, či co, a všechny pokusy udělat na talíři úhledný tvar končí stejně jako bábovičky na suchém sypkém písky – zboří se.
Jak tak probíráme ten jednoťácký regál, tak na jednom balíčku je napsáno BASMATI. Někde v televizi jsem to zaslechl a hned jsem asocioval, že je to ta rýže na SUŠI a že by měla lepit! To, že byla jaksi navíc BIO, mě už nebralo a nijak nezajímalo. Že i tentokrát žena utrousila pod nosem něco o její ceně jsem nebral na zřetel a šel si za svým jak pes po uzeným.
A jak rizoto dopadlo? Skvěle! HURÁ! Lepí!
A to je zatím veškerý můj přínost k vyšší konzumaci biopotravin.
Slibuji, že v tomto tématu budu pokračovat, protože mám ještě spoustu nezodpovězených otázek.
Zdravím tímto Marcelku.
basmati
0
0

Hrníčky, hrnky, kafáče

Vypůjčil jsem si titulek od mé oblíbení bloggerky.

Mohl by se ještě rozšířit o …baculáčky, cibuláky, plecháče, můj prťavý, uvař mi kafíčko “do mého”, atd…
Moje žena byla také svého času na hrníčky “ujetá”. Ještě, že většina z nich nemá pokličky,

jinak bych ji podezříval, že v nich má profesora Ikebaru a další dušičky.
Tady je ukázka pár z nich.

První tři

Další – jeden má křivé ucho

S nápisy

Další pětka

Rýžový

Dokonce i jeden až ze sibiře z nějakého “dřeva”

Hezký modrásek

…počítají se i korbele…

Malovaný

S podobiznou

S vtipnými texty

Nádherné

Hand made

Duo

Duo vtipných

Sluníčkový a studánkový

0
0

Čačky-Pačky2

Jak se to vezme.

Něco jsou fakt tretky, něco jsou docelá cenné věci, něco nám jen doma překáží a není to kam dát, něco jsou možná i věci starožitné. To, k čemu máme nějaký hlubší citový vztah nezveřejňujeme. I když každá ta věc má nějaký svůj život, je s námi nějak spjatá a většinou si i vzpomeneme, kde a kdy jsme ji koupili, nebo od koho jsme ji dostali. Ta hodnota citová je koneckonců mnohem vyšší, než nějaké finanční vyjádřeni v “kačkách”.
Jestli jsme se už tak rozhodli, že se některých věcí “zbavíme”, tak určitě i v naději, že to udělá radost někomu jinému.
p.s. Těch věci , které jsou pozůstatkem šestnáctiletého podnikání si nevšímejte, pokud nejste pekaři…:-DDD

Jednou z možností, jak něco z toho co by se vám líbilo, získat je podívat se sem.

0
0

Byli jsme za kulturou

Kde?

Přece v divadle.

Máme ho pěkné. A dávali krásný muzikál Balada pro banditu v nastudování šumperského divadla.
Dopoledne o půl dvanácté, pro školní mládež. Tady je pár nekvalitních fotografií z

kompaktního digitálu.

Příchod…

Sál se pomalu plnil…

I naši žáci a žákyně…

Chvilka napětí

Začínáme

V plném nasezení…

…na černé tabuli bílou křídou přibývaly čárky za zabité…pěkně vymyšleno

A krátká děkovačka

Líbilo se

Následující scénu tentokrát “vystřihli”

Všechno hezké jednou končí.

A mě se nejvíc líbilo; nebo zaujalo; protože jsem to ještě nikdy neviděl, že přímo na jevišti byla živá kapela. A vůbec všechno bylo živé. Všichni měli mikroporty.
0
0

p.f. 2010

Ať se všechna starost zruší,
ať zavládne pokoj v duši,
co bolelo ať se zhojí,
co těšilo ať se zdvojí.

Štěstí tomu, kdo ho nemá.
Lásku tomu, kdo je sám.
Zdraví všem, kdo nemocni jsou.
Něhu těm, co za krásou jdou.
Slepým sílu slunečních paprsků.
Opuštěným srdce, která pro ně budou bít.
A všem na Vánoce a v Novém roce pocit,
že je krásné žít.

Přeji Všem co nejpříjemnější a co nejšťastnější vstup do roku 2010. Ať Vám ten rok přinese jen a jen to nejlepší!!

Krásný celý nový rok, plný lásky a pohody.

Přeje všem svým návštěvníkům a čtenářům MirekČ

0
0

Vánočka z domácí pekárny

Předchozí dva naše pokusy o krásnou vánočku se trochu “splaskly”,

myslím co do výšky, po upečení a vytažení z trouby.
Je-li ale domácí vánočka poctivá (hodně tuku a cukru), tak to nikdy není žádný “mrakodrap”, ale spíš

“přízemní domek se sedlovou střechou”.
Nicméně vrtalo mi to hlavou, i zrodil se (jak už to někdy bývá), nápad.
Udělat vše klasicky, poctivě, ručně a pečení svěřit automatu. Takže jsme hotový upletený polotovar stočili do tvaru a vzhledu fotbalového míče a sevřeli mezi stěny formy domácí pekárny. Jen jsem vyndal vrtulku a formu pro jistotu vyložil pečným papírem. Pak už jsem jen nastavil program Jen pečení a nastavil čas. Jen tak mimochodem, střelil jsem 60 minut a strefil jsem se přesně (v klasické elektrické troubě by to bylo jen 35 minut).
Jak to dopadlo dokumentují nejlépe následující “snímánky”.

Po upečení a otevření pekárny

Výška vánočky ve formě

Po vytažení z formy

…a z boku.

Až ji ráno rozkrojím, tak přidám ještě “výcvak” řezu

Tady je

A nakonec výřez

0
0

Mezisvátkové pečení

Poslední pokus o domácí pečení v pekárničce Panasonic se moc nepovedl.

Takže, jak jsem se odrazil, což bylo asi za hodinu, tak jsem zadělal na Francouzký chléb. Je

to jen mouka, voda, sůl, droždí a kousek másla.
Výsledek je zde.

Co do výšky chleba ve formě, jsem už měl lepší výsledky.

Největší “bubliny” jsou vždy nahoře

Z boku je to pěkně vidět

To jsou póry

…a detail střídy

Celková doba pečení je 6 hodin

0
0

Svíčky z ostrova Fuerteventura

Plním slib, který jsem dal do Švédska

Obrázek moc kvalitní není. Je to oskenovaná fotka.
Pokud si tak matně vzpomínám, tak moc nadšení z mého fotografování nebyli. Je dokonce možné, že tam měli cedulku, která fotografování výslovně zakazovala. Asi měli obavu, že by jim někdo ukradl jejich patent. Když jsme se na stejné místo po několika letech vrátili, tak už tam ten stánek u pláže nebyl, nebo v něm bylo něco jiného. Svého času jsem tutéž výrobu nádherných svíček viděl v malinkém krámku v Šumperku.
Kdybych to chtěl stručně popsat, tak tam měli mnoho nádob, ve kterých měli vosky různých barev a ty nádoby stále udržovali teplé, ponořené do horké vody. Svíčky postupně máčeli do různých barev. Vždy mezi jednotlivými ponory je nechali zaschnout. Pak do těchto polotovarů vyrývali různé ornamenty a vzory a nakonec asi ponořili do průhledného vosku.
0
0