Vrtá mi to hlavou

Je to ekoterorismus, nebo obyčejná lidská blbost?
Prý se nemají používat hůlky, bez kterých se japonec nenají. Že tím trpí deštné pralesy. Jenže ty hůlky se také vyrábějí z bambusu a to není strom, ale tráva.
A EU také zakáže umělohmotná brčka, bez kterého si také nedáte třeba frapé. Už jsme u nás v jedné kavárničce dvakrát zžili, že paní majitelka dává brčka skleněná. Jsou taková tlustší a moc dobře se s nimi pije. Včera na náměstí nám v Kavárničce dali brčka kovová (doufám že to nebyl titan). Jen by mě zajímalo, jak taková brčka sterilizují, zvlášť v době kovidové.
Proč někoho nenapadne vrátit se obět k slámkám. V některých státech se sláma na polích pálí…

Šetřte naše lesy 2

Inzulínové pero.

Podívejte se na to množství papíru.
Nešlo by to nějak jinak? Třeba v 21. století pomocí IT?

***
***

Víc než metr příbalové informace

Není zač děkovat.

Je to sice hezké, že nás chtějí výrobci kvalitně a úplně informovat, ale čeho je moc, toho je příliž.
Za prvé bych chtěl vidět nějakého hnidopycha, který to poctivě celé přečte až do konce.
Za druhé, co na to nejen naše lesy? Není to příliž vysoká daň za informovanost? Riskujeme poškození zdraví pro špatné užívání léku, nebo možná i vyhynutí celé generace vlivem nedostatku kyslíku?
Je to 56 x 15 centimetrů oboustranně potištěného papíru. Myslem jsem si; jak to bývá; že na druhé straně je to slovensky -NE.
Příliž mě nezajímá, kdo je držitelem rozhodnutí o registraci, kdo je výrobce, pod jakými názvy je léčivý přípravek registrován v členských státech EHP a kdy byla příbalová informace naposledy revidována.
Je to alibismus! Kdyby měl někdo z užívání „prdíky“ a dal by to k soudu, tak, aby byli chráněni.
Viz.. MATAMIZOL STADA 500 mg/ml perorální kapky, roztok (Metamizolum natricum monohydricum)

Šetřte naše lesy!

Lidi toho nakecaj.

Dithiaden je starý osvědčený lék na sennou rýmu (aspoň u mne jakžtakž zabíral).
V Chuchelné mi ho cpali dokonce třikrát denně po dvou tabletkách, což je nad normu, protože mě strašně svědila pokožka celého těla a zejména v noci jsem se drápal až dokrve.
Nechápu, proč je v jedné papírové krabičce jen jeden blistr, když já je tam dám, po vyhození příbalového letáku, tři.
Takže dvě prázdné krabičky a tři příbalové letáky jdou hned do koše.
???

***
***

Zaslouží si pochvalu

environmentální

Tajemné slovo znamená – týkající se životního prostředí.
Zpravidla půjde asi o jeho ochranu.
A v tomto smyslu je určitě přinosná separace odpadů.
Příkladem můžou být v poslední době se objevující kelímky od jogurtů, dezertů, sýrů a pod.
Po použití lze složený obal rozložit na dva. Jeden je papírový (s potiskem a údaji o výrobku) a druhý plastový. Když ještě drží pohromadě, tak je kelímek pevný. Po separci je kelímek velmi měkký, protože ten plast je velmi tenký.
Vlastně ještě je tam kovové (hliníkové) víčko. Takže celkem 3 části.
Dejme tomu, že si pohrajete s oddělením obou částí, aby jste například mohli papír narovnat a dát ho pod scanner.
Ale co pak?

Všechno skončí v koši a nakonec v popelnici. Co se s tím děje pak je mi utajeno. Možná, že v té separaci pokračuje pověřená, k tomu určená a zařízená firma. U běžícího pásu stojí dělníci a poctivě třídí co kam patří.
Nechápal jsem donedávna ty jejich myšlenkové pochody, když pod domem byly a jsou barevné kontejnery, zvláť na papír, sklo, kov, plast, ev. textil a spol. Je fakt, že se asi najde málo kdo, kdo by, když už se obtěžuje až na místo, že by to pak nehodil tam, kam to patří. A pak přijde to nejlepší. Přijede nákladák a pomocí jeřábu to všechno sesype na jednu korbu!MlčícíKřičícíZamračený
Jeden příklad takového obalu, který si určitě zaslouží pochvalu a poděkování.
***
***

Bílovecká nemocnice

„Všude žijí lidé.“
Uvedli by nebo zakončily cestopisné filmy, reportáže, seriály.
Já říkám: „Všude jsou jen lidé.“
Vesměs jsou lidé dobří a vzdělaní, čili jak se říká na svém místě. Jen podmínky k práci se mohou, a ve většině také liší. Zvlášť v současné době, kdy vládne neviditelná ruka trhu.
Kolik se toho už nakecalo o zdravotnictví, o nemocnicích, o praktických lékařích, o dentistech,… Jak v té pohádce o červené pančošce. Ještě jsem neslyšel, že by někde bylo něčeho nadbytek, všude něco chybí.
Z tohoto pohledu je Bílovecká nemocnice do dáli viditelně zářící hvězdou.
Byl jsem na základě referencí hospitalizován na Oddělení následné péče, za účelem zhojení mé nehojící se rány.
Kvůli rekonstrukci a modernizace „domovské scény“ je v současné době oddělení rozstrkané na několika místech a ty podmínky jsou mnohdy až tristní. Přesto, nebo možná právě proto, navzdory této nelehké situace pracoval personál v čele s primářkou MUDr. Dagmar Palasovou na plné obrátky.
Udělali mi tam to, co u nás v Jesenické nemocnici nebyli schopni udělat za osm měsíců po operaci.
  1. rentgen stehenní kosti
  2. fistulografii
  3. chirurgické konsilium
  4. 2x komplexní rozbor krve
  5. aplikace chlorofylu
Nechci to zakřiknout, ale píštěl je uzavřena a pahýl je v klidu.
Jen tak na okraj. Když mi paní primářka vysvětlovala, kde je najdu, tak řekla, že oni jsou taková malá nemocnice.
Není malá, co do rozlehlosti areálu a už vůbec ne svým věhlasem.

Mohu jen vřele doporučit!!!

IC

Nechápu…

Informační centrum už nebude tam, kde bylo, a kde na něj byli všichni zvyklí.
Protože se nenašlo jiné využití pro už poněkolikáté rekonstruovaný svazácký klub – tzv. Katovnu.
Jsem zvědav, jak budou turisté bloudit městem a hledat žádané informace. Nejprve se budou muset informovat u kolemjdoucích, kde vlastně ta krásná chaloupka se šindelovou střechou stojí.

***
***

Kolikrát jsem si to už řekl

že nepůjdu už nikdy do hospody, kde jsem se jednou zklamal.

Nějak to nefunguje. Vždy po čase mě to nějak přejde, nebo jim to odpustím, nebo to čas smaže, nebo doufám, že se příště polepší.
Bohužel.
Hospoda stojí a padá s tím, jakého má v kuchyni kuchaře. Někdy je to jen otázka toho, na kterého z těch dvou natrefíte. Vždy je jeden lepší a jeden horší. A jelikož funguje zákon rovnováhy, tak pokud je jeden kuchař špičkový, tak ten druhý je katastrofa.
Někdy to špatné hospodské období trvá jen krátce, protože dost často se zaměstnanci střídají jako ponožky. A pak je možnost, že ten nový kuchař bude lepší než jeho předchůdce. Zpravidla je tomu ale právě naopak.
Mám to teď složitější, protože musím vybírat hospody jednak s bezbariérovým přístupem a za druhé s WC, kam vjede a otočí se invalidní vozík. Zatím jsem našel tak tři.
Jednu z nich jsme včera večer navštívili. Je tam zpravidla dost parkovacích míst, do předzahrádky pár kroků (otáček kol), a perfektní, přesně podle potřeb vozíčkářů udělaný záchod. A jako bonus – třešnička na dortu – perfektně tam vařili. Sice to bylo původně deklarováno jako picérie, ale postupně přibyly řecké speciality a nakonec i denní meníčka.
Jenže, jenže.
Přiznávám bez mučení, že ujíždím na bramborácích (cmunda). Takže včera padla jasná volba na kuřecí směs se žampióny v bramborové placce.
Zakázal bych v restauracích a hospodách mikrovlnné trouby, pod trestem smrti.
Je to NEŠVAR!
Vytáhnou zmražené hotové jídlo a rozpustí a ovlaží ho v mikrovlnce.
Z toho přeloženého bramboráku vytekla na bílý talíř nějaká hnědá voda. Kdyby to aspoň mistr šéfkuchař hodil chvilku na pánev a vydusil tu vodu na tuk. Cmunda byla černá, jak podrážka od bagančat. Celkově bylo jídlo přesolené, až hořké, jak živica.
Zdarma poskytnutý digestiv jsem nechal poslat kuchaři s poznámkou, že mám v puse jak dělník z Wieliczky.
Tak jsem zvědav, za jak dlouho mě zase ten vztek přejde.

Hurá, sláva

Máme NÁŠ jogurt.

Z našeho regionu.
Možná dokonce i z ekologického chovu neboli BIO. A ve skle!
Zajásali jsme, když jsme ho spatřili za vitrínou „železné krávy“.

Nadšení trochu opadlo při zjištění kolik stojí a pak doma při jeho ochutnání. Čekali jsme spíš pravý jogurt řeckého typu, takový, jaký si pamatujeme z dětství. Kyselý, až to kroutilo pusou a takový, že se dal krájet lžičkou a držel tvar.
Tendo moderní se táhne jako med, a je plný zahušťovadel a konzervantů.
Mám zatím jen fotku víčka. Příště se k němu ještě vrátím. Uděláme určitě ještě jeden pokus, abychom byli trochu objektivní.
***
***

DEFINITIVNĚ JSEM SKONČIL S TOU KRÁVOU!

Myslím tu železnou, automat na čerstvé mléko.

To raději oželím onu čerstvost mléka, ale okrádat se nenechám.
První problém jsou kovové mince. Chápu, že pro Penny vedle kterého ten zázračný stroj stojí, je to konkurence a mají údajně zákaz rozměňovat peníze na drobné. Chcete-li nakoupit větší množství mléka, tak vám „drobáky“ jdou utrhnout kapsu.
Výherní automaty už dnes umí bez problémů brát bankovky, tak nechápu, proč by to nešlo u základní potraviny, jakou mléko bezesporu je. Rodina je základ státu a její likvidace nebo při nejlepší uvádění do neštěstí prostřednictvím gamblerů je zřejmě výnosný byznys. A děti mohou přece místo mléka pít coca-colu, nebo Erektus.
Dnes si s námi technika zahrála špinavou hru. Napřed nám legálně sežrala padesátikorunu a na displeji se objevila o to nižší částka. Pak nám dvakrát zvrhla sklenici připravenou k naplnění a celá dávka mléka vytekla na zem a na mé tričko. Když jsem se podruhé snažil nežádoucí proces zastavit a zmáčkl tlačítko – „okamžitě přerušit“, tak mléko sice přestalo téct na zem, ale přes opakované pokusy již znovu crčet nezačalo. Jedna z desetikorun se odmítla udržet v pokladničce, přesto, že jsme ji zoufale dřeli na škrabátku.
Takže, tím jsem vážení s vámi skončil, i kdybych měl pít krabicovou zelenou vodu s 0,5% tuku troufale nazývanou mlékem, nebo jen podmáslí, či syrovátku.
Co jsem si domů za 80 Kč přinesl, je zřejmé z přiložené fotografie.
***
***