Nedá mi to!

Politickým komentářům jsem se dosud vyhýbal.
Jenže ta neschopnost policie a dalších represivních složek je do nebe volající. Jak se říká “Ryba smrdí od hlavy”. A tou je minist vnitra Hamáček. A on si bude ještě stěžovat, že lidé nerespektují opatření vlády s bojem proti Covidu. Ještě by mohli policisté pokleknout a prosit demonstranty za od puštění. Místo toho, aby použili donucovací prostředky, v prvé řadě uplatňování a tvrdé vyžadování vysokych pokut. Při neuposlechnutí tady máme slzný plyn, vodní děla a gumové projektily. V krajním případě má armáda obrněné transportéry s radlicemi na vytlačování davů.

Nebohého Miroslava Štěpána vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze a poslance České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění zavřeli za to, že použil proti demonstrantům vodní děla, nebo, že je naložil do autobusů a vyvezl za Prahu, ev. dal do preventivní zajišťovací vazby.

Doufám, že průzkumy veřejného mínění tentokrát vyjdou a ČSSD se do sněmovny nedostane, tím pádem nebudou mít žádné poslance a tím pádem ani žádné ministry. Protože Petříček to je z louže pod okap.

1
1

Je to HOAX, NEBO NE?

Přišlo mi to e-mailem, takže možné je všechno.

Citace:
“Přijíždím do areálu jesenické nemocnice, kde mě čekají tři směny za sebou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Naše oddělení je malé, a tak jej nebylo možné rozdělit na covidovou a necovidovou část. Nová jednotka intenzivní péče pro pacienty s covidem vznikla z části chirurgického oddělení. Do dneška disponovala dvěma lůžky s ventilátory, které se běžně používají na krátké převozy nemocných. S povděkem přijímám informaci, že nám konečně poslali i kvalitnější přístroj s možností více podpůrných režimů. Primář mi ale současně s ustaranou tváří sděluje, že tedy máme poslední provizorní ventilaci. Bude se nicméně snažit někoho přeložit do jiné nemocnice. Dlouhodobé a opakované obvolávání okolních větších špitálů je pěkně tvrdý chlebíček. I když je tato spolupráce formálně domluvena, v praxi jejich lékaři upřednostňují vlastní pacienty.

Běžnou pracovní dobu strávím na operačním sále při anestezii akutních výkonů. Všechny plánované operace jsou nyní odložené. Noční služba znamená přesun na ARO za pacienty, kteří vyžadují intenzivní péči. Bohužel se od rána nepodařilo žádného z nich přeložit jinam.

Večer zvoní telefon. Sloužící internista oznamuje, že odpoledne přijal starou paní s pozitivním testem, u které se prokázal těžký zápal plic, a žádá konzilium. V provizorním filtru před oddělením na sebe nasoukám overal a ostatní ochranné pomůcky a na pokoji mě lékař uvádí ke staré paní, která sotva lapá po dechu. Je jasné, že musím rychle konat. Se sestrou připravím a provádím zajištění dýchacích cest, napojení na ventilátor, zavedení katetrů do centrálního žilního řečiště a arterie.

Její stav je nyní stabilizovaný, ale obsadila poslední volné místo. Pokud bude nutné přijmout dalšího pacienta, budu muset jiného přeložit, a pokud to nebude možné, ukončit péči u toho nejméně perspektivního. Při tomto pomyšlení mě mrazí v zádech. Během svojí pětatřicetileté lékařské praxe jsem se do takové situace nikdy nedostal a nevěřil jsem, že by k ní mohlo někdy dojít. Až do pandemie byl vždycky dostatek kapacit na poskytnutí potřebné pomoci. Nezbývá než věřit, že nikdo, o kom vím, že je na hraně dechové nedostatečnosti, se během služby nezhorší a nepřivezou nikoho takového zvenčí.

Odcházím naskrz propocený a vím, že jsem nyní na řadě v telefonování. Zároveň myslím na sestru, která musí sama neustále kmitat mezi všemi pacienty v umělém spánku na ventilátorech a kontrolovat jejich stav. Jak jsem tušil, moje úsilí je marné, všude sloužící lékaři odmítají covid + pacienta na ventilační terapii, protože nemají místo. Jen ve Fakultní nemocnici Olomouc mi lékařka přislíbila, že jednoho vezme, ale až ráno. Zbytek noční služby je naštěstí klidný.

Druhý den dělím čas mezi operační sály a ARO. Primář přebírá službu v „call centru“. V Olomouci je do rána vše jinak a místo už pro nás nemají. Nakonec jednoho pacienta udáme ve Šternberku.

Odpoledne moje služba končí. Některé věci, jako včerejší hrozba Sofiiny volby, ve mně zůstávají jako jizva po zhojené ráně. Když čtu rozhovor s lékařem velké pražské nemocnice o tom, jak dobře zvládají pandemii, přeji mu, aby strávil alespoň jednu službu u nás. Možná by měl zítra primář poslat několik pacientů jemu. O pomatencích, kteří mluví o „chřipečce“, ani nemluvím. A když slyším holedbání politiků, jak zdravotnictví epidemii zvládá, ozve se ve mně hlas – ale za jakou cenu? Nemyslím jen vypětí zdravotníků, zbytečné přetěžování systému, ale taky těžké zanedbávání standardní péče, jehož následky jsou jasně patrné už teď a bezpochyby se budou ještě dlouho projevovat ve vyšší nemocnosti a úmrtnosti na „necovidové“ diagnózy. To vše se mi honí hlavou, dokud ji neovládne endorfin, jak na kolečkových lyžích prudce stoupám na Červenohorské sedlo.” Konec citace.

Autor pracuje jako anesteziolog.

odkaz: www.respekt.cz

0
0

Mám v hlavě zmatek

Co je pravda a co lež?
Porovnával jsem dvě rozporuplná videa.

Soňa Peková pro Reflex
Jaroslav Flegr pro Reflex

Tak nevím, jestli budete mít tu trpělivost a tolik zvědavosti, aby jste obě videa shlédli celé, až do konce. Já jsem to dlouho nemohl rozdýchat, protože jsem v těchto směrech naprostý laik, takže mi dosud nezbývalo nic jiného než bezmezně věřit odborníkům.
Teď už se do toho míchají i umělci, fotbaloví fanoušci a bývalí politikové, kteří vylézají z děr v naději, že nastane jejich nový čas.
Rád bych znal váš názor, co si o tom všem myslíte.

Tak, a teď budete mít v hlavě úplný guláš
0
0

VOLBY 2020

Chtěl jsem původně jít k volbám – i když s určitými komplikacemi.
Poté, co jsem se definitivně přesvěčil, že si nakonec stejně udělají co chtějí, jsem dospěl k závěru, že můj has nemá žádnou váhu.
Viz ta komedie a šaškárna s Primulou. Nakonec se pan profesor dorval ke korytu.
Adam Vojtěch se dozvěděl, že už to nechce dělat …

Tak jsem si jen tak proletěl kandidátku ANO a zjistil jsem, že diktatura proletariátu definitivně skončila, respektive vypadlo to slovo diktatura, protože to zavání ,***, no prostě to zavání! A proletariát už tam memáme vůbec. V celé kandidátce není ani jeden dělník.
Takže nám bude vládnout “pracující” inteligence, která možná nikdy doopravdy nepracovala. A politikové vzděláním to nejsou také. Takže jsou to lidé z praxe.

Podíl žen k celkovému počtu kandidátů je 16/60, t.j. 27%.

0
0

Nevím, kde ten člověk žil, v jaké rodině vyrůstal,

Nevím, kde ten člověk žil, v jaké rodině vyrůstal, v jakém sociálním prostředí? Ale připadá mi trochu “pohrkaný” …(vlastně vždyť on je “socdemák”)
Pořád do nekonečna budou někteří “zviditelňovači” omílat, jak bylo v tom komunismu hrozně. Za prvé nebyl u nás nikdy komunismus, to jen prezident Antonín Novotný se jednoho dne ráno probudil a rozhodl se, že Československou republiku přejmenuje na Československou socialistickou republiku. Asi po vzoru SSSR. On ani ten socialismus z politologického hledisko u nás v pravém slova smyslu nebyl, byly jen snahy vytvořit sociálně spravedlivý řád (jak říkal Alexandr Dubček – s lidskou tváří). Jen jedno je jisté, že vedoucí silou ve státě byla KSČ. Ubvědomuje si někdo, že ve druhém ekonomicky nejsilnějším státě na světě, v Číně, je u moci KSČ?
Po té tzv. “sametové” revoluci se měla udělat tlustá čára, tak jak to koneckonců někteří navrhovali a jak do dobře udělali va Španělsku po pádu Frankova režimu. Pořád bude někdo omílat, že nebyly banány a toaletní papír (když vyhořela jediná fabrika u nás, která ho vyráběla). Tak se na záchodech používalo Rudé právo, aspoň se mu dostalo smysluplného využití, nebo “průklepák”. Já jsem si namluvil dívku, budoucí tchýnička pracovala ve skladu OP Zelenina a ovoce, měl jsem banánů NS kolik jsem chtěl. Pomeranče byly jen Kubánské, které se špatně loupaly, ale byly sladké.
Nevím , co mohl místopředseda ČSSD ve 13 letech chápat na roce 1968. Moje maminka v to osudové ráno stála na štokrdli s uchem u rozhlasu po drátě a plakala, že je válka. Já jsem jel tramvají z Poruby do centra do učení a u cesty stály tanky. To bylo asi tak všechno, co jsem poznal. A vlastně ještě, na lešení Státní vědecké knihovny visel zrádce Kolder (vycpaný).
Mamka byla většino žena v domácnost, protože měla chronickou nemoc a otec by důchodkový adjunkt a později dostal státní byt v paneláku. Ve stejném vchodě bydlela i Marie Rottrová (tehdy ještě Kučajová). Byli jsme štěstím bez sebe, teplá a studená voda, centrální vytápění, parkety, kuchyňská linka, … Nemuseli jsem už řezat a sekat dřevo, folovat uhlí do šopy, topit v kamnech PETRA nebo CLUB, nahřívat vodu na koupání v kotli na vyvařování prádla, koupat se jednou týdně všichni v jedné vodě, napřed děti, potom mamka a nakonec hlava rodiny.
Krajský tajemník KV KSČ Mamula bydlel v normální tuctové “vilce”, jen ho vozili v Tatře 613. Jak žili “papaláši” v Praze, nevím.
Současná společnost je rozdělena především hmotně – majetkově. Na jedné straně rentiéři a majitelé nemovitostí, kterým byly vráceny majetky oprávněně a na druhé straně lidé v bytech OKD, kde platí nekřesťanské nájemné a byty si nemohli koupit a třeba členové družstva Svatopluk, kteří si své domy dostavěli vlastnoručně a budou muset si je zaplatit potřetí, atd, atd, …
Naštěstí lidé na vesnici si mohou aspoň chovat slepice, králíky a vypěstovat si nějakou tu zeleninu. A tu práci, kterou si “pražáci” nedovedou ani představit jim bude někdo závidět? S nějakám záhumenkem a chovem kravičky je konec, protože ze stájí jsou koupelny nebo vinárny.
Blbou náladu ve společnosti dělají novináři, redaktoři, různí pisálkové, kecálkové a rozumbradové. Ti nemají žádnou odpovědnost, žádné starosti jen prudí. Máme hodně ne-pracující inteligence a málo dělného lidu. Všichni chtějí být právníky, advokáty, doktory, … A sehnat dobrého řemeslníka je kumšt.
Této blbé nálady zneužívají Chvilkaři idiocie. Dost dobře nevím, o co jim jde, možná chtějí udělat “majdan”, tak ať si navlečou fialové vesty a chodí v nich i do práce, ať je v metru poznáme. Nebo chtějí zaútočit na “Zimní palác”, protože je jich bolše? Pokud bude na Letné II půl miliónu lidí a každému dají pětistovku, tak je to 250 miliónů. Kde na to berou? Přece každý kdo dostane pětistovku, jim obratem nepošle na účet 5000.
Pro mě je jediný výsledek ten, že se mi dokonale zprotivili herci a umělci, které jsem měl rád. Nevím, kýho čerta se tam tarasí starý Svěrák, nestačí mu, že byl v Americe a je ověnčený oskarem? Těm mladým se možná ani tak nedivím, protože jsou ještě nevyzrálí, nevědí, co je život. Například Jitka Čvančarová mohla být českou sexbombou, měl jsem rád Filipa Rajmonta, Sandru Pogodovou , Simonu Babčákovou či Báru Basikovou.
Všechny ostatní lze dohledat na internetu. Jsou tam takoví, kteří mě hodně sklamali, např. Tomáš Klus.
0
0

Je to pravda?

Přišlo mi e-mailem

V roce 1991 jsem byl na koncertu Karla Kryla v Kroměříži . On během koncertu komunikoval s publikem, odpovídal na otázky, říkal své názory.
Dodnes mně zůstala v paměti jeho odpověď na dotaz, zda se zase vrátí do Československa natrvalo.Tehdy stručně odpověděl: “Ne. Byl bych určitě prvním politickým vězněm Václava Havla.” On už tehdy zcela jasně věděl to, co my jsme ještě ani netušili. J.M. ​ ​
Karel Kryl už dávno věděl jak to s naší slavnou republikou dopadne – aneb Hymna další revoluce.
1 Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou, ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.
2 Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky, Brbláme spolu u píva , jak brblali jsme vždycky, farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě, či za tři pětky.
3 Demokracie zavládla, zpívá nám Gott a Walda, baštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda, král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.
4 Demokracie panuje od Aše po Humennésamet i něha v pánu je a zuby vylomené , dali nám nové postroje a ač nás chomout pálí , zaujímáme postoje, místo abychom stáli. Demokracie dozrává do žaludečních vředů , bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů , a je to mýlka soukromá; – snad z optického klamu , že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.
Tuto skladbu Karla Kryla nezavřela do trezoru KSČ, ale strana, která vládla. Prezidentem byl Václav Havel, premiérem byl Václav Klaus, vlastní osobou prohlašovaný prezident, na ministerstvo vnitra se už třásl Jan Ruml. Ve vládě bylo pár pomýlených komunistů, jako na př. Vladimír Dlouhý. Ostatní je na vaší paměti, tak proč by takovou píseň po pravdě měli poslouchat. Proto ji teď máme na internetu.
Jestlipak se někdy někdo bude zajímat, proč Karel Kryl tak náhle zemřel...
0
0

Papír snese všechno 2

Komentář k dědovi tik tak.

Mirek napsal ZDE:
· V armádě jsem byl dva roky. Moc jsme asi stát nestáli, protože jsme měli kovové palandy, nafukovací madračky a spacáky. Pro každého jedna plechová půlskříňka a noční stolek. Celé dva roky jedny maskáče, jedny kanady, bundokošile a mantl. Myli jsme se v kovových žlabech studenou vodou. Topili jsme v kamnech uhlím, zatopilo se až po odpoledním rozkazu a při večerce musely být kamna čisté (vynášeli jsme po schodech ještě žhavý, kouřící popel.
Jedinou technikou v autoparku byly “vejtřasky”, “třince” – T805, a osvoboditelské tanky z druhé světové války.
Na měsíčním cvičení v Boleticích nebo na Libavě jsme ve stanech topili buď v “piliňácích”, nebo nakradeným uhlím, nebo dřívím z lesa. Na záchod jsme chodili nad vykopanou jámu, kde byly dvě tyčky, jedné jsme se drželi a druhou odháněli vlky.
Dnešní armáda je profesionalizovaná, takže to nejde srovnávat.
· Prostitutky musely mít v občance razítko a napsané, že pracují jako uklízečky, protože jinak to byl trestný čin příživnictví.
S kolegou jsme mohli mít výklopně desky stolů, ráno bychom je vyklopili s rozloženými přilepenými lejstry a na konci šichty zase sklopili, protože jsme celých osm hodin na nic nešáhli. Na oddělení nás bylo sedm, ale práci by zvládli tři nebo čtyři. Šéf nedělal nic, to byla jen administrativně-politická figurka.
· Byl jsem na exkurzi ve vodním díle Orlická přehrada. Prošli jsme ji snad celou až k základové desce. Přál bych všem škarohlídům, aby si ji mohli také prohlédnout, možná by získali jiný pohled na práci “socialistických” projektantů, inženýrů a stavařů.
Jezdil jsem často na výstavbu Dětmarovické elektrárny, která byla svým výkonem v té době také unikátem.
Nebo se zajeďte podívat na vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně. Jezdí se tam kochat autobusy zvědavců, turisté na kolech i pěší.
· Samostatnou kapitolou a vrcholem ignorace jsou posměšky na paneláky. Jako školák jsem bydlel s rodiči u matčiných rodičů v domě, na který za války spadla bomba a polovina ho vyhořela. V obýváku jsme měli kamna “klubky” na koks a v kuchyni Petry na brikety (děda byl havíř). Řezali jsme a štípali dřevo na zátop a uhlí se nosilo v uhlácích do schodů. Když jsme se chtěli okoupat, tak jednou týdně ve studené prádelně a voda se musela nahřát v koupelnovém válci. Prádlo se vyvařovalo v kotli.
Když dostal otec přidělen státní byt v paneláku, tak jsme měli parkety, teplou a studenou vodu, ústřední topení, výtah. Chodil jsem do krásné nové školy.
Paneláky se teď zuřivě zateplují, lidé si v nich modernizují byty.
Všem odpůrcům tohoto způsobu bydlení vřele doporučuji prohlédnout si stránky jednoho mladého kluka Mariána Liptáka http://panelaky.info/
· Existovaly takzvané akce Z, čili zadarmo, dnes by se řeklo občané sobě. Tak jsme si například postavili v obci kultůrák. Na brigády o sobotách nebo nedělích nechodili zdaleka všichni. Dříve byl šestidenní pracovní týden, pak byla jedna volná sobota v měsíci, pak dvě a nakonec všechny. Odpracované hodiny se evidovaly, existoval totiž systém socialistických závazků.
· Jako mladí lidé jsme se s budoucí manželskou starali o aktivity mládeže ve volném čase, říkalo se tomu pionýrský vedoucí. Kdyby náhodou chtěl nějaký rozumbrada diskutovat o škodlivosti jisker a pionýrů, tak vřele doporučuji, ať si vytáhne staré fotky spolužáků z padesátých let na konci školního roku a tam uvidí, kdo všechno tam na krku hrdě nese červený pionýrský šátek. Tatáž osoba má možná doma i fotku se svíčkou z Prvního svatého přijímání. Taková byla prostě doba.
· Na dopravu do školy a zpět jsem měl tzv. měsíční síťovku, na celou síť MHD ve městě, kterou jsem ale mohl používat kdykoliv a kamkoliv. Byla za směšný peníz a byla vázána jen na potvrzení o studiu.
· Pokud se týká zemědělství a výroby potravin, tak se přijeďte podívat k nám do pohraničí. Místní mlékárnu zbourali a na jejím místě stojí Kaufland. Místo zracích sklepů na vyhlášené sýry cihla je minipivovar. Na polích už neroste len. Firma Moravolen Šumperk asi neexistuje, provozovny jsou zavřené, a co dělají tkadleny nevím. Po bělidle možná zůstaly někde jen nějaké chemikálie. Nejezdí sem ani brigády gymnazistů sbírat brambory, protože není co. Místo toho jsou všude jen louky, které buď leží ladem, nebo je dvakrát za rok posekají a trávu zaorají. Dostávají totiž na tento postup dotace z EU. V lepším případě je všude žluto od řepky.
Čtrnáct drobných, ručních, živnostenských pekáren, které nadšenci po sametové revoluci obnovili, zaniklo, protože tady máme na pětníku, kolem náměstí pět supermarketů a pečivo do nich dodávají spřátelené řetězce Penam a Delta pekárny.
· My jsme si z novomanželské půjčky pořídili ložnici, rohovou lavici do kuchyně, koberce, záclony, závěsy, … a z účelové půjčky Škodu 120 l. Nebýt výhodných dlouhodobých půjček, tak by valná část našeho města nebyla zastavěna rodinnými domky typu OKAL. Bezúročné půjčky a mnohdy i nenávratné poskytovali zaměstnavatelé.
· ROH mělo své rekreační zařízení u přehrad i na horách a byly i poukazy na letecké zájezdy do Bulharska k moři.
· K tomu jen dodám, že v Americkém parlamentu tleskali Havlovi proto, že si už představovali, jak se jim naplní jejich kapsy. Marx a Engels se v hrobech vrtí, a říkají: “My jsme vám to říkali!”
· Jen poznámka pro mladé o revoluci. Společenské vlastnictví výrobních prostředků se změnilo na soukromé, zrušilo se centrální plánování, které nahradila neviditelná ruka trhu. Proto je teď celosvětový nedostatek mléčného tuku a cena másla roste.
· My už se Mirku žádné změny nedožijeme, i kdybychom žili sto let, protože národ je nejednotný. Možná polovině současný systém z různých důvodů vyhovuje.
0
0

Co se změnilo

Stravujeme se ve škole

Zásluhou MNV se v naší škole každý den vaří obědy pro žáky. Chodím tam také a jak rád. Měli byste se přijít podívat jak nám všem chutná. Sníme vždy všechno a někteří větší jedlíci si nechají přidat i dvakrát.
Jídlo je chutné a čisté, na to naše hlavní kuchařka přísně dbá. Všechny pracovnice v kuchyni pracují dobře a s láskou. O slušné chování při jídle dbají naše paní učitelky, které jídlo roznášejí.
Maminky mohou klidně pracovat ve svém zaměstnání, když je o nás tak dobře postaráno.
VLADISLAV TOMAN
5. třída II. Národní školy,
Říčany u Prahy
RUDÉ PRÁVO, 15.dubna 1951
0
0

Trochu provokace

Nebo je to snad pravda?


***
***
***
***
Vážím 120 kilo. Na Marsu bych vážil jen 45,6 kilogramů.
Nejsem tlustý, jsem jen na špatné planetě.
***
0
0

Tak už ho dostali

Jak už to bývá.

Našli si zástupný problém. Neexistující nebo nepravdivé důvody k odvolání.

Odešel tak další slušný člověk.


To se vůbec stává jen slušným lidem, protože jim se “ekluje” bouchat dveřmi, řvát, vyhrožovat a vydírat. A nechodí s “kamarády” na pivo, hrát tenis nebo golf.
Nebo jsou to lidé moc chytří a inteligentní a převyšují ty kolem sebe a vyčnívají nad své nadřízené – a to se nedělá.
Jiří Pospíšil k takovým, bohužel, rozhodně patřil.

Je tady ještě další příčina.
Mstí se tak ti, jimž dotyčný šlápl na kuří oko. Nyní již bývalý ministr spravedlnosti mnoho lidí “rozzlobil” když vyčistil a vymetl bordel z plzeňské fakuly práv a své velmi, ale velmi vlivné má i odvolaný Rampula”.
“Katáni v sukních” se tak již “velitelem” vrchního státního zastupitelství asi nestane.
Antikorupční miny již začly vybuchovat nebezpečně blízko vrcholných vládních činitelů a nejmocnějších z mocných křehkých koalic.
0
0