Co je moc, to je moc – takhle NE!!!
Dokonce jsem v jednom podobném videu viděl, že tam měl borec na talíří „kachnu“ – duck, je to taková potvora, která žije zahrabaná v písku na pláži u moře a vytahují ji tak, že kolem ní zarazí kovový válec, udělají podtlak a vytáhnou ji i s pískem. Vypadá to jako penis! Najdou ji tak, že je v písku malá dírka a z ní občas vystřikuje „voda“.
Svatomartinská husa k neupečení
- v troubě 2 hodiny pečení – tvrdá tak, že do ní nešla píchnout ani vidlička
- v tlakáči 1/2 hodiny – opět ještě tvrdá a nepoživatelná
- znovu pečení 1/2 hodiny – ani tato další tepelná úprava nepomohla, tak manželka obě stehna vykostila a malé kusy dala opět dusit do tlakového hrnce
- 1/2 hodiny v tlakáči – nakonec se to konečně dalo nějak požvýkat
Tak jsme se toho svatomartinského oběda nedočkali. Snědli jsme jen kyselé zelí připravené na moravský způsob (tzn. s „glajdou“ – jíška + strouhaný brambor) a k tomu výborné bramborové noky. Na fotce je to sice i s tím stehnem, ale to jsme po vyfocení dali pryč a pak dále tepelně upravovali. Manželka byla celý den tak vzteklá a říkala mi ani to nefoť a běda jestli se s tím budeš někde chlubit a zveřejňovat to.
Strašně rád bych se dozvěděl v nějaké vašem komentáři, co bylo příčinou a proč tomu tak bylo.
Tuňákový salát
Je to konzerva.
Jíst konzervy se moc nedoporučuje, protože vesměs obsahují hodně soli. Ale jejich předností je dlouhá trvanlivost (vyjma polokonzerv).
Tuňák je hodně dobrá ryba. A doplněná o zeleninu – v tomto případě o zelený hráček, mrkev, kukuřici a navíc jsou tam ještě olivy. Po otevření jsem by trochu zaražený, říkal jsme jsi, kde je ten tuňák (byl dole). Obsah tuku přiměřený, nějaká šťáva a výsledná chuť velmi dobrá.
Mořské plody
Chtěl jsem vás nechat hádat, co to je, ale už jsem to prozradil v podtitulku. To surimi, co budí dojem, že je to krabí maso mají tento týden v Lídlu v rámci Italského týdne.
Krevety mám rád, ale vytáčí mě to loupání z krunýře, navíc nevím zda je tam ještě to černé střívko, které se má vyndat. A to vše navíc ještě jen „příborákem“. Protože se to vše provádí rukama, tak v restauraci donesou ještě misku s vodou a citronem na umytí rukou. Maželka mi jednou tu vodu vypila. 😀😁
MÁTE RÁDI RYBY?
Obecně se má za to, že my suchozemci a středoevropané jíme málo ryb.
A to ne, že by v hyper-super-giga marketech jich nebylo dost. Holt vepřový bůček je vepřový bůček.
Tohoto sumce (pokud to vůbec sumec byl) vylovili asi v moři. je to středomořská strava.
Je vidět, že se ještě nikdo neodvážil do něho „dlubnout“, asi jsme si mysleli, že je to jen dekorace.
Filety z makrely v rostlinném oleji
V řepkovém oleji!
Preferujete tento olej, nebo máte raději slunečnicový, nebo lněný?
Obsah plechovky je 170 g, ale pevný podíl jen 102 g, což je poměr 60 % makrely ku 38 % oleje.
Je to skryté zdrařování potravin.
Aspoň, že jsou natolik fér, že to přiznají.
Pamatuji si, že dřív byly rybičky v plechovkách tak napresované, že nešly pomalu ani vydlabat.
Odtud koneckonců vzniklo pořekadlo: „Byli jsme tam namačkaní, jako sardinky.“
Taklže tak, tak se dělá byznys.
***
***
***
Celozrnné chlebíčky
Pochoutkou oblíbenou zejména u dětí jsou celozrnné chlebíčky.
Mají ovšem širší využití: ve zdravé výživě, v různých dietách, při stravování diabetiků či nemocných.
Celozrnné chlebíčky řadíme mezi expandované – pufované celozrnné pečivo
Vyrábí se v několika provedeních: pšeničné, rýžové, rýžové se sójou, rýžové s kukuřicí, multigrain (pšenice, rýže, kukuřice, oves, triticale).
Charakteristika: Chlebíčky jsou vhodné pro racionální zdravou výživu a k léčebným a redukčním dietám. Jde o potravinu, která by se měla stát jedním ze základních článků zdravé a vyvážené výživy každého člověka. Celozrnné chlebíčky plně nahradí jiné druhy pečiva a díky své dlouhé trvanlivosti mohou být vždy po ruce. Jsou určeny především k přípravě rychlých jídel. Díky šetrnému zpracování surovin zůstává většina dieticky významných látek obsažených v surovině zachována. Chlebíčky neobsahují cukr, a proto jsou vhodné i pro diabetiky.
Výroba: Probíhá tak, že do expanzních forem je dopravena a nadávkována surovina. Formy surovinu stlačí a zahřejí. Díky povrchové teplotě forem 320°C a vysokému tlaku, dojde k prudkému odparu vlhkosti obsažené uvnitř zrn a k přetrhání vnitřních vazeb. Ve druhé fázi dojde k povolení forem na předepsanou sílu chlebíčků a expandující zrna maximálně vyplní vytvořený prostor. Následně dojde k rozevření forem a vytlačení hotového plátku na dopravníkový pás. Celý cyklus trvá asi 6 – 9 sekund.
***
Poslední dobou jsme si je nějak oblíbili. Říká se, že staří lidé jsou jako děti…
Jsou dobré na takové to domácí křoupání.
***
Vítěz testu
U mně by se také umístil minimálně na „bedně“.
Nevím jestli se zlatou medailí, ale rozhodně mi chutnal. Nebyl to sice ještě pořád ten z našeho dětství – z mléčných barů nebo labužníků, ale na tu dnešní bídu – komerci …
K dostání v LÍDLU – Vlašský salát. Pod značkou Toppo. Výrobce DELIMAX a.s., Hodonín, Česká republika.
150 g za 14,90 z toho vyplývá kilogramová cena 100 Kč. Jsou dražší věci.
Plus si zaslouží obal, protože pod víčkem je ještě odtrhávací fólie.
Údržnost: zakoupeno 1.12.2017 a datum spotřeby 14.12.2017, takže minimálně čtrnáct dnů.
***
***
***
Varmuža se pochlapil
Svého času měl nějaký „průser“
kvůli salmoneloze-hovnóze v uzených makrelách.
Údajně nízká teplota, kterou špatně nastavil zaměstnanec. To, že existuje šlendrián všude kolem, kam se podívám je normální, takže se tomu ani nedivím.
Byla tím vážně narušena důvěra – nejen moje – k jeho výrobkům. Naštěstí čas zahojí všechny rány.
Dostal jsem chuť na ruské vejce a šunkovou rolku s křenem.
Tak jsem si je koupil, pro jistotu v aspiku.
Jsem nadšen, moc jsem si pochutnal a má chuťová paměť zajásala.
Děkuji pane!
***
***
***
Blivajzy z GLOBUSU
To mám zase jednou silný zážitek.
Že já vůbec do těch super-hyper-giga marketů lezu.
Jenže kde jinde chcete nakoupit potraviny?
Vždy jsem miloval vlašský salát, přesto, že (s prominutím) vypadá jako by ho už jednou někdo snědl.
V Ostravě byl v každém lahůtkářství včetně Domu potravin. Jeden mléčný bar – bufet – lahůdkařství byl u nové radnice. Na jednom rohu byla Státní vědecká knihovna a naproti přes cestu jsem chodil na deset deka vlašáku a dva rohlíky. To, že byly rohlíky čerstvé a křupavé, o tom psát nechci, to byla prostě samozřejmost. Saláty se tehdy běžně dávaly na takový papír, ze kterého se to rohlíkem vyjídalo.
Také jsem míval rád šunkovou rolku v aspiku.
Tak jsme něco podobného koupili v Opavě.
Z přiložených fotografií se můžete dozvědět o spoustě různých „chemikálií“ o jejichž existenci jsme dřív neměli ani potuchy. A že by to mělo nějaký pozitivní vliv na chuť, to ani náhodou. Je tam všechno jen proto, aby se zvýšila údržnost. Když se rozhlédnete po té prodejní ploše velikosti několika fotbalových hřišť, nemůže vás nenapadnout otázka, kdo ty tisíce výrobků od každého sortimentu koupí a co dělají s tím, co se neprodá?
***
***
***