LOW CARB to není

Ale vynikající domácí sádlo se škvarkama.

A k tomu krajíc kvasového žitno pšeničného chleba.
Jak to vzniklo?
Žena potřebovala uvolnit místo v mrazáku pro jahody, tak vytáhla vepřový bok (takovou špici). Bylo na něm dost tuku, tak ho odřezala a dala vyškvařit.
Maso potom podusila.
***

Nebýt slev, tak se ani nenajíme

DIETA!

Kouzelné slovíčko.
Jak kdy, a jak pro koho? Někdo ho už nemůže ani slyšet a lezou mu už všechny ty diety krkem. Jako třeba JÁ.
Šunka je výborná, vynikající, kvalitní věc – poživatina – potravina – maso. Zkuste ji ale jíst každý den, byť v různých podobách. Na chlebu s máslem, s rohlíkem a hořčicí, jako hemenex, na chlebíčku, jako šunkový závitek s křenem, nebo i v aspiku, atd, atd, …

Přejíst se nedají jen dvě věci, chléb a brambory, ale zkuste zase jíst pořád jen chleba a kobzole? Nehledě na to, že je v nich škrob – polysacharid – cukr.
Ona vůbec jednostranná strava je utrtpení a ani to není zdravé. Vyjímkou je dieta při nemoci, tam to musíme přetrpět, není zbytí, chceme-li se uzdravit. Údajně jednou z nejhorších diet je dieta na slinivku břišní (to je vůbec potvora). Celkem vyržet se dá dieta při celiakii (aspoň, co jsem mohl vypozorovat). Dieta při diabetu je docela záhul, už jen proto, že je to záležitost celoživotní. Nebo taková dieta při ulcerózní kolitidě (idiopatická proctokolitis), kdy nemůžete jíst téměř nic nebo když vás ničí cronova choroba (obě nemoc střev).
Když jsme u šunky, jako z pohledu mnoha diet dietní potraviny, tak existuje nepřeberné množství druhů a variant. Vůbec za nejzdravější bych považoval tu domácí, uvařenou (udušenou v šunkovaru), kdy víme co jsme do ní dali, vlastně kromě soli nic tak jedovatého. Druhým pólem je ta vakuovaná s podezřele dlouho dobou údržnosti. Po otevření z ní vždy cítím takový nějaký divný pach konzervačních látek. Uprostřed je pak sortiment těch „volně ložených“ u obslužných pultů, tam snad záleží jen na tom, jak hluboko máme do kapsy a jakou kvalitu přiměřenou ceně požadujeme. Jednou z těch špičkových je šunka od kosti.
Za samostatnou kapitolu bych docela považoval Pražskou šunku v té typické „šišaté“ konzervě. Konzerva je holt konzerva.
***
***

Křehké houstičky klasik

Jak bojovat s nadváhou – slušně řečeno.
Neboli s obezitou, lidově řečeno tloušťkou?
Někoho možná jako první napadne dieta, někdo řekne víc pohybu, jiný bude doporučovat, že je nutno kombinovat oboje.
Když zůstanu u té první varianty, tak co je důležitější, redukovat množství nebo složení stravy?
Většina bude možná volit menší zlo, tj. ubrat na množství. Místo dvou krajíčků chleba jen jeden nebo dokonce půlku, místo čtyř brambor jen dvě, zmenšit třeba velikost naběračky, kterou děláme kopečky rýže. Dobrá metoda je také zmenšit velikost talířů – jejich průměr, naučit se jíst hlavní chod třeba z talířků dezertních (upozorňuji, že to jsem nikdy nedokázal).
Měl jsem žáka – studenta, který byl na svůj věk hodně obézní. Po letech jsem na FCB viděl jeho fotku a nechtěl jsem věřit vlastním očím! Byl to úplně jiný člověk. Tak jsem se zeptal… a toto mi odpověděl:
Cituji: Dobrý den, mel jsem často že jsem zhubnul a pak to přibral, takže až tak na potřetí mě došlo že nestačí krátkodobě nežrat. Začal jsem hodně cvičit, běhat, hrát florbal k tomu sem upravil znovu i jidelníček ( žádné sladké, minimum tuků, hodně zeleniny ovoce a vlakniny .. jist pravidelně a taky minimum alkoholu) a je pravda že od doby co jsem odešel z jeseníku sem o 40 kg lehčí ale to je proto že sem byl úplně nechutně vyžranej … teď jsem od 1.1 začal poslední hubnocí kuru a chtěl bych tak ještě 15 kg dolu.“
Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Moje úplně zásadní zkušenost je ta, kterou Ondra vyjádřil hned v první větě, že je nezbytně nutné zabránit tzv. jo-jo efektu. Nesmíme se uspokojit tím, že jsme eventuálně dosáhli nějakého postupného nebo dokonce konečného stanoveného cíle. To totiž vede k samouspokojení a v konečném důsledku k tomu, že ve svém úsilí polevíme.
Také se mnohdy uvádí, že boj s nadváhou je stav duše. Samozřejmě, není nic lepšího než jednota cílů a vnitřního přesvědčení – hlásá teorie řízení. Ale umíme, chceme, je to snadné a jde to vůbec být sám sobě šéfem?
Když už jsem u toho řízení, tak polovinou úspěchu je zpětná vazba, tedy kontrola. Zda je v tomto případě samořízení úspěšné?
Kontrola hmotnosti nebo měření průměrů částí těla. V souvislosti s hmotností údajně není dobré vážit se každý den, protože při tak krátkém časovém úseku se úbytek nemusí projevit, nebo je tomu i naopak. Na naši hmotnost má třeba vliv i to, že se pravidelně každé ráno nevyprázdníme.
Takže je údajně lepší vážit se jen jednou týdně.
Pokud se týká složení stravy, tak mám zde na blogu rubriku Poživatiny, kde k dnešnímu dni je 222 příspěvků. Důvodů, proč jsem se do této rubriky tak „zažral“ je několik. Jednak mám rád obrázky (vizuální paměť), jednak nemám problém převést ty papírky do PC a pak také je to do jisté míry mým oborem na škole.
Snažím se, aby výstupem každého článku bylo složení té které potraviny, ale také stránka ekonomická, tj. cena.
A teď možná zásadní otázka, pokud chodíte do práce, anebo ženy mají ještě tu pověstnou druhou šichtu, což je neoddiskutovatelné, nebo jste na tzv. „mateřské dovolené“ (to je dovolená co?), tak namítnete, že nemáte čas ani přečíst si tento článek, natož, se řídit všemi těmi radami (a to nejsou zdaleka všechny).
Takže zkuste začít tím, že si koupíte křehké houstičky – je to trvanlivé pečivo, a dáte si ke snídani jeden, dva nebo čtyři kousky.Mrkající
Přeji hodně úspěchů.
***
***

Další podobné obrázky najdete v GALERII.

Racionální strava

Myslím, že dietou bych to nenazval

Nudle, tvaroh,máslo, česnek, pažitka, sůl, pepř a parmezán.

Kdyby jste si to dělali, tak doporučuji ten tvaroh ohřát v mikrovlnce. Byl hodně studený a bylo pak studené celé jídlo.
Cekový dojem: Převládala chuť čeneku. Dva stroužky byly moc. Dále dominovala kyselost tvarohu.
Závěr: Nijak nadšeni jsme nebyli. Už to asi dělat nebudem.
***
***

Kolem samé apples

Ať se dívám, jak se dívám, vesměs jsou tady všichni ve tvaru jablka, vyjímečně ve tvaru hrušky.

Sem tam nějaký štíhloun.

Občas jsem se dokonce podivil nad tím, že srdeční problémy postihnou i docela mladé lidi. Zřejmě jsou to nějaké vrozené srdeční vady, nebo nějaké dědičné dispozice, nebo je to nějaký „splašený“ manažer – jak já jim s oblibou říkám, který si uhnal infarkt z přemíry stresu, aniž si to sám uvědomuje nebo připouští.
Takže buď nové telecí nebo titanové chlopně nebo prostě všeobecně známé aortokoronární bypassy (objížďky, přemostění), jedno, dvou, nebo trojnásobné (o čtverce jsem ještě neslyšel).
Je to tady vůbec takový ústav, o kterém by se s trochou nadsázky dalo říct, že jsou to lázně zombie. Aspoň mi to tak připadá, že tady tak všichni chodíme, minimálně ti, kteří sem jedou hned sedm dní po operaci. To si nejste schopni v plynovém bazénu sundat boty, ponožky a „nazout“ návleky, které jsou z hygienických důvodů nutností a sestřičky to kontrolují. Také jsou zde pacienti – klienti (těžko říct, které slovo je výstižnější), kteří potřebují svou tělesnou schránku „vyztužit“ buď jednou hůlkou, francouzskou holí, dvěma, nebo jezdí na vozíčku. A to jsou údajně i nemocní na pokojích, kteří ani nevycházejí a kterým se jídlo donáší na pokoj. Sem tak také někdo zkolabuje a to je pak vyhlášen poplach a všechny sestry a doktoři lítají jako fretky.
Vůbec si netroufnu odhadnout, kdo k tomu jak přišel. Myslím obezitu, česky otylost (zastarale obtloustlost). Jestli je to nebo byl nadměrný příjem potravy; nadměrný příjem kalorií, nebo to byla deprese (nedostatek harmonie v rodině, nemožnost seberealizace aj.), či nedostatek pohybu, nepravidelné stravování (organismus je připraven na další hladovění), podzimní přibírání váhy (podvědomé vyhodnocení podzimních stresů jako signálu k zvyšování tukových zásob), mateřské přibírání váhy, hypofunkce štítné žlázy, nebo nadbytek estrogenů.

Obezita typu jablko (mužský typ obezity) je porucha, která se zahrnuje pod metabolický syndrom (neboli Syndrom X, nebo Reavenův syndrom) což je soubor poruch a onemocnění s velmi častým výskytem. Jedná se o komplex poruch se vzájemnými složitými vztahy, takže bych byl dalek toho, abych někoho odsuzoval a priori jen proto, že má nadváhu. Vidíme to kolem sebe. Jsou lidé, které je lepší šatit než živit a přesto nepřiberou ani gram a jsou lidé, kteří vypijí dvě deci vody, a přiberu kilo. Já přirovnávám látkovou výměnu k fungování spalovacího motoru. Jedny motory mají špatné spalování a ty druhé jedou na dva litry/100 km. Vypadá to, že by bylo výhodné vlastnit ten ekonomický metabolismus.
Jenže:

„Hlad je sviňa!“

TAPAS

Lahůdka na jedno sousto

…del mar, tedy plody moře. V těstíčku. Kalmar, štikozubec, slávka a garnely. K tomu Mexická salsa – Dip.


Musím vychválit až do nebe. Tentokrát jsem si fakt pochutnal.

Otázkou zůstává, jestli je to dietní nebo ne.
Vzhledem k tomu, že se to smaží na oleji, tak asi moc ne. Nicméně v „návodu k obsluze“ je uvedena i možnost upečení v troubě, ale bylo by to pak tak dobré?
Ze 400 g obsahu je 70 % směsi plodů moře a 25 % Salsa_Dip.

Ale!

Z těch lahodných soust – jednohubek je 60 % těstíčko (mouka-škrob-sacharidy) a jen 40 % „maso“.

Nejedl jsem k tomu chleba…:-)

Co jsem měl dnes k obědu – 9/8

Spaghettoni al pomodoro s dušeným hovězím na obřích žampionech.

Název přílohy snad nemusím překládat, jen dodám, že byly dlouhé 60 cm.


A tak velké hlavičky žampiónů jsem ještě neviděl. Leda, že by to byl žampión polní (ale ten v obchodě?).