ARIETE

Pomalý (multifunkční)hrnec.
Kupovali jsme ho původně jako pomalý hrnec, protože jsem se inspiroval asijskými rýžovary. Fascinovalo mě jak utevřeli víko a nabírali krásně lepivou hotovou rýži. Až později jsem zjistil, že to je složitější, a že na trhu je tolik různých hrnců od různých výrobců, že jsou vlastně pomalé hrnce, samostatné rýžovary a multifunkčí hrce (a ještě jsou Sous-Vide hrnce). Ten náš hrnec umí uvařit rýži, má program pomalého vaření (trvající 5 hodin a teplota nepřesahuje 100 °C) a dále má programy pečení, vaření v páře a udržování teploty.

První co jsme uvařili, byl hovězí vývar z hovězích žeber, boku, krku, ev. přední kližky a morkových kostí s kořenovou zeleninou na program pomalé vření.
Vynikající je vepřové koleno přední nebo zadní, buď uzené nebo ne. Po pěti hodinách se rozpadá a jde krásně od kostí. Z obojího je krásný čirý vývar, do kterého jde dát jakákoliv zavářka. Tak trochu sváteční jsou játrové knedlíčky, nebo nudle Ramen, či vlasové, rýžové skleněnky. Do vepřové polévky dávala mamka nějaké jiné knedlíčky – byly takové světlé (kvasnicové, krupicové).

Trochu složitější je dušené maso u kterého chceme mít zasmaženou omáčku. Nádoba našeho hrnce je hliníková s nepřilnavou povrchovou úpravou. Do trouby může přijít, ale zda se v ní může restovat na sporáku to nepíšou – ale neriskoval bych to. Takže manželka napřed orestuje cibulka na pánvi, zatáhne na ní maso a pak to převede do nádoby hrnce. Na závěr zapráší moukou nebo přidá hotovou jíšku. Dělali jsme najednou tři druhy masa, vepřový bůček, kotletu a krkovici.

Četl jsem, že některé hospodinky založí jídlo večer do hrnce, jdou klidně spát a ráno mají hotový oběd.

0
0