Kašna

Máme ji na náměstí od doby, kdy náměstí prošlo komletní revitalizací a modernizací. Kašny máme dvě.Ta větší je sice takové monstrum, ale budiš. Stříkají zní takové vodotrysky, které různě mění svou intenzitu proudu a tím pádem jejich výšku. Od malinkého asi ve výšce malých dětí, až po nejvyšší ve výšce dospělého člověka. Bylo to asi ve středu, kdy bylo výjimečné teplo, asi 25 °C. Jinak v Jeseníku je léto buď v úterý nebo ve čtvrtek a letos už bylo.
Manželka si chtěla jít „zašounit“ do drogerie-parfumerie, pro nějaké stíny, tak mě usadila ke kašně a ptala se mě, jestli tam vydržím. Sluníčko hřálo, tak proč ne. Navíc jsem měl zábavu, protože jako již mnohokrát, tentokrát tři malé holčičky vylezly nahoru a pobíhaly, vodotrysky, „hladily“, „fackovaly“ je, „pohlavkovaly“ a čekaly, až vytrysknou. Později jsem si všiml, že měly maminku za mnou na lavičce. Maminka jim sundala šatičky a botičky a tak děvčátka mohla být „durch“ mokrá od paty až k hlavě. Jen mi vrtalo hlavou, jak půjdou domů v těch mokrých kalhotkách. Jenže jejich maminka měla všech pět pohromadě. Kalhotky jim sundala, oblékla šatičky a … Teď jsem se teprve bavil, protože ta menší (typuji ta 4 roky) si donesla ke kašně sandálky. Vždy jednu nožičku vyhodila nahoru, ošpláchla rukou a jala se ji nasunout do sandálky. Jenže na jedné noze balancovala a nemohla se trefit, takže šlápla na špinavou dlažbu. Tak celý postup asi dvakrát ještě opakovala, až se trefila. Pak to udělala i s druhou botičkou a nohou. Až byla hotová, tak zjistila, že má levou na prvé a pravou na levé. Tak se vyzula a znovu. To jsem já už málem smíchy spadl z vozíku.
K napsání tohoto článku mě inspirovalo přečtení článku: Jen tak v kalhotkách … na blogu U Blondýny.

Kašna – ilustrační foto