Svatomartinská husa k neupečení

  1. v troubě 2 hodiny pečení – tvrdá tak, že do ní nešla píchnout ani vidlička
  2.  v tlakáči 1/2 hodiny – opět ještě tvrdá a nepoživatelná
  3. znovu pečení 1/2 hodiny – ani tato další tepelná úprava nepomohla, tak manželka obě stehna vykostila a malé kusy dala opět dusit do tlakového hrnce
  4. 1/2 hodiny v tlakáči – nakonec se to konečně dalo nějak požvýkat

Tak jsme se toho svatomartinského oběda nedočkali. Snědli jsme jen kyselé zelí připravené na moravský způsob (tzn. s „glajdou“ – jíška + strouhaný brambor) a k tomu výborné bramborové noky. Na fotce je to sice i s tím stehnem, ale to jsme po vyfocení dali pryč a pak dále tepelně upravovali. Manželka byla celý den tak vzteklá a říkala mi ani to nefoť a běda jestli se s tím budeš někde chlubit a zveřejňovat to.

Svatomartinská stehna z Kauflandu 2020

Strašně rád bych se dozvěděl v nějaké vašem komentáři, co bylo příčinou a proč tomu tak bylo.

Další den k obědu, ale stále se to nedalo pokousat. A, že by se rozplývala na jazyku, o tom nemůže být ani řeč.

Konečně se mi splnil malý sen

Měl jsem už „absťák“ po kyselém zelí.
Pokud nemáte vlastnonožně našlapanou bečku, tak jste odkázáni na koupení sáčku v marketu. A tady je ten problém, že každé zelí je od jiného výrobce a tudíž je to jako sázka do loterie. Kdysi bývalo vynikající Otické zelí – nejvíc se blížilo tomu domácímu. Později udělali nějaký zásah a dnes táhne po octu. Pak bylo ještě Kateřinské, ale to bylo v bleděmodrém.
Teď jsme koupili nějaké z čech, tuším, že od Prahy.
Pochutnali jsme si. K tomu pečený vepřový bůček, nebo kuřecí stehna a noky.

Pečené kuře, zelí, noky
Vepřo, knedlo, zelo – nikdy nehynoucí česká klasika

Pak se nám také podařila játra. Manželka je nejí, ale to já zase ano.
Tentokrát dušené nudličky na restované cibulce a iberijském špeku.
Do těch moderních obalů není vidět, takže člověk kupuje víceméně zajíce v pytli. Tentokrát měla žena štěstí, byl to krásný kus bez jakéhokoliv tuku, žilek a cév.

Restovaná játra s chlebem

p.s.: … a máte také rádi chléb s „podmasa“, tj. s výpekem, který má po stuhnutí dvě části – nahoře je čisté bílé sádlo všech vůní pečeného masa a dole pod ním takový ten třepající se hnědý sulcík všech chutí . No to je ale mňamka!