Vegetariánská strava
Historie
Slovo vegetarianismus pochází z latinského slova vegetabilis – rostliny a vegetare – růst, rozvíjet se. Vegetus v latině znamená svěží, zdravý.
Vegetarismus je tak starý jako lidstvo samo. Na zeměkouli byla místa, kde se lidé živili masem, ale byly i země, kde se lidé živili jen ovocem, zeleninou, zrním. Ve všech kulturách a civilizacích byli filozofové, lékaři i kněží, kteří propagovali a sami přísně dodržovali vegetariánský způsob života. Vegetarismus byl u kolébky lidského pokolení, jako biologicky nejpřirozenější soustava výživy pro člověka. Nalézáme jej nejvíce u národů východu a jihu, zatímco na severu Eskymáci se živí jen masem a tukem zvířat a ryb (nízký průměr života).
Vegetarismus přišel do Evropy v antických dobách pravděpodobně z Asie – od brahmínů, jogínů, buddhistů a vyznavačů Zoroastra. Již je tomu 5 – 6 tisíc let, kdy kněží v Egyptě nejídali maso, neboť rozdělovali pokrmy na čisté a nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto nebylo možné se jich dotýkat. Tacit a Miletu se zmiňují o tom, že obyvatelé severní části Řecka – Trákie (čistý kraj) vůbec nejedli maso a byli známí svým zdravím. Ve své současné nové formě se vegetarismus rozvinoval v Anglii – již v prvé polovině 19. století – dovezený z Indie. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo – vegetarián.
Rozdělení vegetariánství
Rozlišujeme tři druhy vegetarismu:
- – Ovo-lakto-vegetariáni – nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce, mléko a produkty z nich vyrobené.
- – Lakto-vegetariáni – nejedí kromě masa a ryb ani vejce.
- – Vegani nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo, mléko, med.
