Neptejte se mě proč…
…byl ten mazanec tak drobivý.
Strašně, nezvykle drobivý.
Nic takového jsem za 20 let “potkávání” s pekařinou neviděl.
O drobivých rohlících už jsem psal, tam je to pro mnoho z nás dokonce podmínkou.
U chleba je to většinou nedopečením. Zkrácením doby pečení byť o posledních pět minut, kdy jednak vznikají typické pečivové, vonné, aromatické látky, vzniká zlatohnědá barva kůrky a dokončuje se tvorba střídy – fixuje se tvar.
Ale u jemného pečiva?
Kde je víc než 5% cukru nebo víc než 8% tuku? Ke splnění podmínky stačí, aby danou mez v procentech k celkové mouce překročila jen jedna ze dvou jmenovaných surovin.
Za vším bude snahu nabídnout obchodním řetězcům a potažmo samozřejmě jejich zákazníkům co nejnižší cenu.
Sprostě se mluvit nemá.
Ale já říkám: “Z hovna bič neupleteš!”
Takže se šetří na obsahu, nebo spíše neobsahu – absenci surovin, na jejich množství, na jejich kvalitě, na energii, na mzdách, na režii.
Na všem.
A výsledek?
Buď je to k jídlu jen s největším sebezapřením, nebo to není k jídlu vůbec.