Vážně/nevážně

To je brnkačka

To je hračka.

Jako, že je to nic, že je to lehké. Rychle a snadno proveditelné.
Pro někoho “hračka”, pro někoho nepřekonatelný problém. I když jak říká Petr Novotný, to co nejde vyřešit není problém, ale blbost, a je potřeba to z hlavy vyhodit.
Názorné pomůcky je prý blbost, protože každá pomůcka je názorná, tedy ta školní.
Hrát si můžeme s čímkoli. I s vlastním tělem. Typicky sepjaté ruce v klín a palečky pěkně dokola – meleme – meleme. Nebo točení vrkočů vlasů kolem prstu. I když to může být náznakem nervozity nebo jiného významu nonverbální komunikace (to bychom se divili).
Kdo si hraje nezlobí?
Hrají se všechny hry s hračkami. To bychom asi neřekli.
Věčné (a vděčné) téma. Jsou šachy hra nebo sport? A co karty. Byl jsem kdysi přeborníkem ve hře zvané “prší”, anebo také mnohem sprostším názvem původem z ostravska. Znáte to, sedma zadva, eso stojíš, dáma mění, atd.
Hrávali jsme také tzv “koniky”. Bylo zapotřebí zavíracího nože (stačila i rybička), sedělo se obkročmo a nůž se z určité výšky vrhal na dřevěnou lavici. Prsy se měřilo, kolik byla střenka od podložky a to byly body. Byla to vlastně taková školka od jedničky do desíti.
Je nůž hračka? Jak kdy. Je to především nástroj ke krájení, ale může být rovněž vražednou zbraní.
A co erotické hrátky?

Kdo, nebo co je v tomto případě hračkou?

0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *