Sranda jen tak napůl nebo vůbec ne
Směje se tomu Zuzana Bubílková.
V TVpohoda č. 45/2010.
***
Socialismus by se dal označit jako éra elektřiny: Do práce se chodilo s odporem, na plat se čekalo s napětím a vedení nebylo radno se dotýkat. Novodobá demokracie bude možná označena jako éra vody: Pěkně v tom plaveme, politici jsou splachovací, podvodníci se poněkud přemnožili a jsou za vodou, zatímco pracující se topí v dluzích.
***
S první polovinou “vtipu” nemohu souhlasit. Já jsem chodil do práce rád.
Ať už jsem pracoval jako automechanik nebo jako “panský kočí”, či jako referent PaM, nebo jako pracovník vnitropodnikové kontroly, nebo jako ředitel podniku, nebo jako topič středotlaké plynové kotelny, nebo jako drobný živnostník – pekař, nebo jako pedagogický pracovník – učitel.
Na plat nebo mzdu jsem nikdy nemusel čekat, byla vždy v přesně stanovený den – výplatní termín, nikdy se nestalo, že bych ji dostal byť s minimálním spožděním, nebo vůbec, jak je tomu mnohdy dnes. A žádné napětí jsem při tom nepociťoval. Věděl jsem přesně kolik dostanu a postup – zvyšování platu šlo ruku v ruce s délkou praxe a s postupem na vyšší funkce.
A dalo se z tohoto platu slušně žít.
S náměstky a ředitelem, které jsem vozit v Tatře 603 jsem vycházel úplně suprovně. Dá se říct, že jsme se navzájem respektovali a měli jsme k sobě určitou úctu. (Měl jsem vlastně v rukou jejich životy)
Zato druhá polovina vtipu je sice pravdivá, ale zase není vůbec k smíchu.
Spíš k pláči.
Politici opravdu žijí zcela mimo realitu “prostého lidu” a vůbec je nezajímají jeho problémy.
“Za vodou”, “v balíku” a “ve vatě” můžou být v drtivé většině jen lidé, kteří jakýmsi způsobem na současné domnělé demokracii parazitují a umí “v tom chodit”.
A v dluzích se topí spíš nezaměstnaní, kteří jsou ale bez práce ne vlastní vinou.
