Kde domov můj

Nezvaný host

Přišel nezván, nevítán, nepozván…

Čekal mě už na schodech

Bohužel chvilku v klidu nepostál.

Ptáka z druhého patra ven na dvůr dveřmi nevyženete. Nepochopí, že má letět dolů.
Snažil jsem se udělat co nejleší fotku. Dokonce jsem si donesl i stativ. Jenže mě z toho čekání začala bolet a trpnout ruka. Když mě viděl, tak se pochopitelně bál. Slyšel jsem ho jen jak ťape-poskakuje o podestu níž.
Tak jsem se mu schoval za skříň a vtom si vklidu vpochodoval otevřenými dveřmi do bytu.
Zajímavé, že po schodek poskakoval soulož sounož, podobně jako vrabec.
V bytě letěl střemhlav proti oknu a natlouk si nos. Nerozlišil sklo od vzduchu. Tak se mi podařilo ho lapit do tenat svých rukou.
Jenže jak jsem ho chtěl inteligentněji přechytnout (tak jak se drží holubi), tak mi zase frnknul.
Začal se procházet po koberci a když zatrůnil na sedačce a dece, tak jsem ho párktát blejsknul.

Nakonec jsem otevřel okno a propustil ho na svobodu z toho nechtěného vězení.

Tentokrát to provedl bezchybně a neomylně.

Doufám, že mi ráno o 1/2 páté krásně zapěje.
Manželka pak jen našla pod konferenčním stolkem pírko a říkala:

“Co to je!”

Tak jsem musel jít s barvou ven a ukázat jí toho návštěvníka na fotkách.
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *