Logotrop nebo paidotrop?
Logotrop je učitel, který je zaměřený na svůj obor, potažmo na vědu. Snaží se vyvolat zájem o svůj obor a předat z něj žákům, co nejvíce poznatků. Jeho obor a výuka je přednější než zájem o samotné žáky, což může vést ke kázeňským problémům mezi tímto typem učitele a jeho studenty, především těmi, kteří o daný předmět neprojevují zájem.
Logotrop by mohl mít průpovídku: “Já jim dám, co si myslí! Já se dělám s přípravama o sobotách a nedělích, opravuju písemky do noci, a oni se na to ani nepodívali!”
Paidotrop je naopak učitel zaměřený na žáka. To znamená, že se snaží studentům přiblížit,
porozumět jim a pokud je potřeba, tak i pomoci. To může vést až k tomu, že snižuje požadavky na žáky, zasahuje do jejich osobního života a je k nim shovívavý, čehož můžou jeho žáci zneužívat. Oba typy učitelů v extrémních formách mohou vést k nežádoucích výsledkům při výchově a vzdělávání žáků.
Paidotrop mávne rukou: “Však on je život naučí.”
Z uvedeného nepřímo vyblývá, že by v tomto případě byl nejlepší jakýsi kompromis, tedy kombinace obou, výběrem toho nejlepšího z každého typu.
Ne nadarmo se neříká jen výuka, nebo učení, ale výchova a vzdělávání. A slovo výchova je ne nadarmo na prvém místě.
Kdybych se měl charakterizovat, tak jsem vždy spíš na straně žáka. Nemají to vždy lehké.
Jako třídní učitel vím, že jsou mnohdy z neúplných rodin, z rozvrácených manželství a mnohdy i bez odpovídajícího sociálního zázemí.
Přesto nebo právě proto se vždy snažím o maximální objektivitu, spravedlnost a rovnost jak
podmínek, tak přístupu k informacím, možnosti se vyjádřit a obhájit své názory.
Na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity jsme se dozvěděl, že známkováním žáka učitel
vlastně do jisté míry hodnotí také sám sebe.
