Ich

Vzali mě rozbruškou a sešili sponkovačkou.

Aby se dostali k srdci, museli ještě roztáhnout žebra.
Jestli háky držela Alžběta Čeňková nevím, ale někdo to dělat musel. Doufám jen, že u toho

nedostával křeče do rukou a nepovoloval.
Trvalo to místo obvyklých 3 až 4 hodiny celých 7. U mne nemůže jít nic normálně.
Paradoxně nejlíp – skoro jako v ráji, jsem se cítil po probuzení na JIP-ce. Asi díky tomu, “rajskému plynu”. Vůbec nic mě nebolelo, ani pověstná záda nebo krční páteř.
Pak to bylo postupně horší a horší, až jsem nakonec souhlasil a nechal si píchat injekce od bolesti a bral i prášky na spaní.
Jestli jsem doposud vždy říkal a tvrdil, že výroba chleba je podobný zázrak, jako zrození života, tak dnes za stejný zázrak techniky a umu považuji i operaci srdce.
Zajímal jsem se o to, kolikati-násobný vlastně ten baypaas byl. Údajně troj.
Zajímavý je též současný odběr štěpu z vlastní nohy laparoskopickou metodou, takže nemáte hnusný “šlic” od kotníku až ke kolenu.
S podivem je také to, že vás sedmý den po operaci propouštějí z nemocnice buď do domácího léčení, nebo do lázní.
Pak už to chce jen hodně pevnou vůli a bojovat!
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.