Ricotta
Šáhl jsem do lednice a vzal první lepší barevný kelímek, který byl po ruce
Jako svačinu do školy.
Normálně si do práce svačiny neberu. To je jen vyjímka, pokud mi svědomí nedá a nechci porušit zásadu, že mám jíst pravidělně a hlavně snídat! Jsou však občas dny, kdy do sebe o půl šesté ráno nic nedostanu, i kdybych sebevíc chtěl. To je tehdy, když před tím večer večeřím několikrát, naposledy třeba o půlnoci. 
Já vím, moc k smíchu to není, ale já to pořád říkám, že ta moje vášeň k jídlu mě jednou zabije.
Střelil jsem ovšem kozla. Jednak ten kelímek nebyl kelímek, ale kýbl a navíc jsem se tím dusil, protože to nijak chutné není. Teď už to vím, rykota je vhodná na přípravu pomazánek, případně zřejmě na pečení, protože jestli jsem to dobře pochopil, tak na zadní straně obalu je návod na nějakou buchtu.
Mimochodem, pokud by někdo z vás ovládal některou z mi neznámých řečí, přeložte nám to nám ostatním neandrtálcům.
Díky, péct už budeme sami – dostaneme-li odvahu.
***
***
***
