
Smích lehtá bránici
Což prospívá zdraví.
Vlastně smích obecně je velmi prospěšný – zvlášť v dnešní posrané době!
Naposledy jsem se zasmál nad příběhem o venčení psa, kalhotkách a roušce v článku Simonky-holky blonďaté.
Vyprávěl jsem to manželce ráno v posteli a uvažoval jsem koho bych ještě potěšil.
Volat to dceři která právě prodělává Coronavirus mi přišlo takové nepatřičné, i vzhledem k tomu, aby si nemyslela o svém otci, že je vilný stařík.
Můj celoživotní kamarád bydlí daleko a navíc si myslím, že také se přisprotlým vtipům moc nesměje.
Takže pak už zbývá jen má jediná nejlepší kamarádka. Když mě přivezli saniťáci z ARA a z LDN, pohodili mě na polohovací postel a já ležel stále ještě jako polomrtvola (na malou i velkou jsem “chodil” do plínek), tak přišla ochotně manželce pomáhat (všichni primáři, doktoři a sestry manželku varovali, ať si mě domů nebere, že to sama nezvládne).
Martička byla na mě přísná, cvičila se mnou – rehabilitovala a dávala mi příkazy. Nejen díky jí a mé ženě, ale asi i mou pevnou vůlí jsem postupně začal sám chodit na záchod, dnes se najím u stolu a v létě jezdím elektrickým vozíkem do města i na pivo.
S Martou se známe dlouho. Ještě z doby, kdy jsme se přistěhovali do Jeseníku. Nastoupila jako nová krev do Jesanu p.m.p. Všichni na ní mohli oči nechat, protože byla největší kočka na Jesenicku.

Jeden komentář
blondýna
Máš za sebou obrovský kus práce a je dobře, že jsi to nevzdal.
Už bys tu nebyl. Muži špatně nesou, už jen vykonávání potřeby třeba do bažanta, natož do plen. Každá motivace je důležitá a já jsem ráda, že jsi to dal. Jen to nepřeháněj s tím tvým apetitem, ať si nezkazíš skóre.
Mirečku, předlohou pro povídku byla zemitá a pravdomluvná Líba, která když mi svůj mini story vyprávěla, málem jsem se počůrala 🙂