EET a kdo si začal
Napsal jsem glosu na aktuální téma viz.: odkaz
https://jidlo.biz/blog/2022/10/valecny-stvac-z-kdu-csl/
Komentář mi napsal ČERF a jelikož jsem se chtěl k tomu v reakci trochu rozepsat, tak píšu tento příspěvek.
V devadesátých letech jsme začali podnikat v pekárenství. Na městské tržnici jsme měli takovou kóji s pečivem. Před těmi kamennými obchůdky měli plechové stoly vietnamci a v mrazech tam trpělivě klepali kosu. Nikdy nikomu nedávali paragony a při kontrolách říkali: “Ja nemet cesky.” A bylo to. My jsme mmuseli mít registrační pokladnu ke které byly klíče a kódy různích úrovní. Finanční úřad si pro kontrolu mohl vytisknout komplet tržby třeba za rok. Navíc se ještě uvažovalo o tom, že každý zákazník, který opustí obchod bude muset mít u sebe paragon a prokázat se jím kontrole. Jenže to by se muselo chtít úředníkům zvednout zadek z teplé židle.
Údajně existují země, kde není neobvyklé, že černá ekonomika tvoří až 70 %. U nás se ten podíl stále zvyšuje a nikomu to nevadí, dokonce mi připadá, že naopak. Musí to být strašně výhodné!!!
Přitom si na elektronickou evidenci tržeb někteří, zejména hospodští tak zvykli, že ji povedou dobrovolně, i když bude zrušena. Před drahnou chvílí byla pozitivní vlaštovkou v Žamberku na náměstí, IMRVERE, hospůdka a penzion. Nebo také v současnosti restaurace a penzion Na Hvězdě v Malé morávce. Servírky se už neobejdou bez IT v ruce, už nepoužívají tužku. Objednávka se tak dostane po interní sítě okamžitě až do kuchyně a do pokladny. Každý host dostane automaticky účtenku.
Kdybychom tenkrát nebyli úpně blbí a jako František Dobrota, tak bychom valnou část produkce prodávali malým obchodníkům za hotové – z ruky do ruky. Těch příčin insolvence bylo nakonec mnohem víc. V prvé řadě šibeniční úrok z úvěru 24 % u později vytunelované Banky Bohemia.
Dále drahé stroje z kapitalistického západu – ze Švédska a v té době i nedostatek kvalifikovaných i pomocných pekařů.
Pak přišel echt kapitalista Babiš (samozřejmě v přeneseném slova smyslu) a nejen jeho potravinové korporáty a řetězce, kolik jich jen je. I Když u nás na malém městě zdaleka nejsou všechny, ale i těch pět, které jsou nakupené ve vzdálenosti pět kilometrů kolem náměstí k likvidaci malého ručního, řemeslného podnikání úplně stačí.
Viz: článek https://jidlo.biz/blog/2021/10/konec-pekaru-v-cechach/
A ještě k tomu konfliktu dvou sousedních slovanských národů.
Kdo si začal.
Jednou o přestávce v devítce základní školy na Přemyslovců v Ostravě-Porubě se porvali dva spolužáci, jeden pětkař a propadlík o dvě hlavy větší hromotluk, než my ostatní a pravověrný cikán. Na vážno. Tekla krev a na chodbě byla dlažba. Kdyby někdo pohotově nezavolal soudružku třídní učitelku, která je od sebe odtrhla, tak kdoví, jak by to dopadlo (tehdy měli ještě učitelé nějaký respekt).
DODNES NIKDO NEVÍ, KDO SI ZAČAL.
Hlavně , že s tím přestali.
Pak jsem ještě byl svědkem další “rvačky”, tentokrát na trávníku před školou. Už nevím, kdo to byl ale ten kluk kopl mého malého spolužáka Svačinku přímo do kulí. Nebudu to stovnávat s porodem, ani to nejde, ale svíjel se na zemi bolestí. Protože byl Zdenda tak nějak mírně nedonošený, tak to tím také skončilo.
