Glosy

Dezinformace

Předně vás všechny mé případné čtenáře velice pozdravuji.
Začínám, jako bych psal dopis. Takto se kdysi klasické dopisy na papiře a v obálce uvozovaly. Mám potřebu se vám “vypovídat”, protože mi připadá, že jsme v nějaké těžké době. Právě jsem si doposlechl komentář Kateřiny Konečné a je mi z toho smutno. Podle ní máme v Česku 500 miliardářů. Tochu mi vrtá hlavou, jak a kde za 30 let přišlo tolik lidí k takovým penězům. Vůbec by mě to netrápilo, kdyby na druhou stranu u nás nebylo milion lidí pod hranicí chudoby. Co, kdyby se ti bohatí vzdali jen 1 procenta peněz a dali je těm chudým …? Ale to jen tak naokraj.

Zarazila mě nedávno informace, že v otevřené encyklopedii zvané Wikipedie, někdo upravil definici dezinformace. Právě, že je otevřená, tak si tam může každý psát co chce. Takže už se bohužel nebudu moci na ni spoléhat jako na zdroj dobrých unformací. Píše se v ní mimo jiné: vbiz citace.


Dezinformace je součást propagandy a je definována jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Někdy je zaměňována s misinformací, což je nepravdivá informace, která ale není záměrná. Slovo dezinformace vzniká přidáním latinské předpony dis- ke slovu informace a znamená „převrácení nebo odstranění informace“.

Podle Min. vnitra „dezinformace znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají“. Podle Vojenského zpravodajství dezinformace zpravidla zapadají do nějakého širšího obsahu, neboť jejich autoři obvykle sledují rozsáhlejší agendu, a dále pak dezinformace nemusí být smyšlená. Může se jednat o informaci prezentovanou v zavádějícím kontextu, kupříkladu vyjádření nevýznamných osob může být prezentováno jako odraz nálad celé společnosti nebo jejích významné části.

Někdy je cílem jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje alternativní pravda. Člověku, který šíří dezinformace, se říká dezinformátor.

Dělení

V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.

Použití

Dezinformace bývá využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.

V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Nejrozšířenějším zdrojem dezinformací jsou dezinformační weby, jejichž články se nejvíce šíří na sociálních sítích a pomocí e-mailů.

Příklady

  • Příkladem politického boje může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa.
  • V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989. Informaci vypustila Drahomíra Dražská. Fámu si prý vymyslela jen ze vzteku a z bezmoci nad tím, že byla na Národní třídě zraněna.
Disinformation vs Misinformation
  • Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení. Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.
  • Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres. Rusko bylo obviněno, že ke koordinovanému šíření dezinformací využívá tzv. trollí farmy.
  • Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.

Misinformace

Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný hlavní (denotativní) význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web. Tisíckráte.cz).”

Tolik encyklopedie. Kdo podle vás, tam tento článek vložil. Zkuste hádat.
Je to možná konec demokracie. Demokracie je vláda lidu. Tak, prosím vás, vládněme. Nejbližší přiležitost máme za týden při prezidentských volbách.

0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *