-
Není zelí, jako zelí.
Máme rádi zelí kyselé (správně kysané), buď na moravský způsob s tzv. “glajdou” ( jíška + strouhaný brambor – 20 min. provařit) – čili zadělávané na špeku. Nebo jihočeské, jen na tuku a zaprášit moukou. Dnes je kumšt koupit v těch slavných korporacích kvalitní zboží vůbec, neřkuli kysané zelí v sáčku. Kde jsou ty časy, kdy bylo vyhlášené otické zelí nebo kateřinské. Můj odhad je, že nařízení EU zakázalo šlapat zelí v dřevěných sudech, v holínkách ( i když bílých) a navíc jen genderově nevyváženě, protože ho šlapaly ženy. (Kam až moje paměť sahá, tak u nás zelí v bečce šlapala vždy moje mamka.) Výborné zelí a kvašáky dělají na…
-
Svatomartinská husa k neupečení
v troubě 2 hodiny pečení – tvrdá tak, že do ní nešla píchnout ani vidlička v tlakáči 1/2 hodiny – opět ještě tvrdá a nepoživatelná znovu pečení 1/2 hodiny – ani tato další tepelná úprava nepomohla, tak manželka obě stehna vykostila a malé kusy dala opět dusit do tlakového hrnce 1/2 hodiny v tlakáči – nakonec se to konečně dalo nějak požvýkat Tak jsme se toho svatomartinského oběda nedočkali. Snědli jsme jen kyselé zelí připravené na moravský způsob (tzn. s “glajdou” – jíška + strouhaný brambor) a k tomu výborné bramborové noky. Na fotce je to sice i s tím stehnem, ale to jsme po vyfocení dali pryč a pak…
-
Konečně se mi splnil malý sen
Měl jsem už “absťák” po kyselém zelí.Pokud nemáte vlastnonožně našlapanou bečku, tak jste odkázáni na koupení sáčku v marketu. A tady je ten problém, že každé zelí je od jiného výrobce a tudíž je to jako sázka do loterie. Kdysi bývalo vynikající Otické zelí – nejvíc se blížilo tomu domácímu. Později udělali nějaký zásah a dnes táhne po octu. Pak bylo ještě Kateřinské, ale to bylo v bleděmodrém.Teď jsme koupili nějaké z čech, tuším, že od Prahy.Pochutnali jsme si. K tomu pečený vepřový bůček, nebo kuřecí stehna a noky. Pak se nám také podařila játra. Manželka je nejí, ale to já zase ano.Tentokrát dušené nudličky na restované cibulce a iberijském…
