Jak si kapitalisti mastí kapsy

Samozřejmě na náš úkor – nás spotřebitelů. Pěkně se to přelévá z naší kapsy do jejich.
Ty “finty” jsou obecně známe, jen si výrobci myslí, že na to nepřijdeme – že jsme tak blbí.
Kdysi se tomu říkalo šizení a hříšníci se namáčeli v koši do ledové Vltavy.
Teď to dělají korporace nenápadně a je to jako “plíživá kontrarevoluce”. Nejčastěji je to snížení gramáže a zvýšení ceny.
Jako například u tohoto křehkého chleba:

Rozdíl je na první pohled zřejmý.

Dále pozorujeme, že zubní pasty jsou řidčí, mýdlo se dříve omyje …
Kupujeme tělní tekutinu – CYTEAL, původně byl na předpis, byl hustý a pěkně pěnil. Teď ho dali na volno, zřídnul a téměř nepění.

Máte v mysli nějaké další příklady? Pokud ano doplňte mi je, prosím, do komentářů.
Děkuji.

0
0

Secale cereale

Žito seté – neboli rež.

Ještě nedávno to byla věc nevídaná, protože bylo pro pekaře celkem problém upéct celožitný chléb (100% žitná mouka). A ještě navíc s použitím vitálního žitného kvasu, pokud v receptuře nebylo aspoň 10% pšeničné mouky. Dělal se např. tzv. “nazáraz” s použitím speciálního zlepšujícího přípravku, třeba od firmy Kontinua Praha. Na výrobě různých “zlepšujících přípravků” si po revoluci založilo mnoho firem byznys.

Koupili jsme žitný chléb už dvakrát, jednou z Kauflandu a jednou z Albertu. Lepší se nám zdál ten z Kauflandu. V obou případech jsou na povinné informace skoupí, takže se nedozvíte ani výrobce, ani složení, ani nutriční hodnoty.
V Albertu měli (nebo ještě mají) celou linku na výrobu pečiva a pekl tam i náš bývalý učeň. Tehdy jim tam zaváděl receptury pan Nejezchleba (případné jméno, že?) z Nového Jičína.

Jaké máte vy zkušenosti s žitným chlebem? Kupujete ho, nebo si ho pečete doma? Napište mi do komentářů.
Panuje totiž, podle mne, mylná představa, že je žitný chléb nějak zdravější, a už vůbec není vhodnější pro diabetiky, než obyčejný rohlík. Tak třeba 100% celožitný chléb ADÉLKA obsahuje ve 100 g 40,3 g sacharidů a chléb pšeničný bílý 50,8g sacharidů ve 100 gramech.

1
0