Dlouhé řetězce
Přesněji dlouhé prsty obchodních řetězců – hypermarketů.
Čekal jsem, kdy to přijde. Kdy jim začne vadit, že si “dojiči” mléka začnou prodávat své čerstvé a kvalitní mléko ve své režiji, tedy přímo koncovému zákazníkovi, bez vyděračských
mezistupňů mlékáren a hyper-giga-makro “maloobchodních” prodejen.
A je to tady. Propůjčil se k tomu sám nejvyšší ochránce našeho zdraví, propagátor očkování proti prasečí chřipce, který se ale sám sebe “odmítl” naočkovat (moc dobře asi věděl proč), a co čert nechtěl, jako naschvál, samozřejmě onemocněl. Tak ten už na nás hřímá se vztyčeným prstem z obrazovky televize, že mléko z “železných” krav je plné stafylokoků, streptokoků, zlatých, fialových a já neví jakých breberek, které nám jistojistě způsobí “rychlý připad s krátkým běháním”, nebo úporné křečovité bolesti, čili katar.
Nevím. můžu jen uvést pár skutečností, jak to fungovalo dřív (ale bůhví jaké krávy se chovají teď a co žerou). Chodil jsem jako dítě pro mléko do blízkého malinkého obchůdku s názvem Mléko-chléb-pečivo s bandaskou pro mléko. Asi takovou:
- Bandaska
S oblibou jsme si s kamarádem hráli takovou hru, kdo dokáže roztočit bandasku nad hlavu, aby se mléko nevylilo. Aniž jsme tehdy chápali princip odstředivých sil, tak se nám to povedlo. Faktem, je, že naše maminky tehdy mléko ihned převařily – sterilovaly. Pak se nechalo vystydnout a byl na něm takový ten “škraban”, který někdo miloval a někdo nenáviděl.
Také je ale fakt, že na vesnici mi nabízeli čerstvé mléko hned jak se podojilo – ještě teplé – fuj!!! A nechávalo se ve sklepě několik dnů a sbírala se z něj naběračkou smetana. Takže se převařovat nemohlo.
Mohlo by se vám také líbit
Předsmrtná křeč kapitalismu
Závist, až nenávist
